Do věží

Posudek vedoucího bakalářské práce

student:
Alžběta Davidová
ateliér Vizuální design, FUD UJEP
oponent práce:
Jan Vaněček, Czech Board Games
název tématu:
Vizuální styl mobilní hry „DO VĚŽÍ“

Před zhruba třemi lety, v únoru akademického roku 2010–2011, dostali studenti mého ateliéru Vizuální design za klauzurní úkol navrhnout aplikaci pro smartphony. Troufám si tvrdit, že v době, kdy Alžběta Davidová vymýšlela a zpracovávala svoji aplikaci SeeSea (sociální síť pro vyznavače potápění, se všemi atributy a prvky tehdejší úrovně sociálních sítí), se zrodila její radost z této činnosti a rok na to, kdy si definovala úkol pro bakalářskou práci, měla o starost méně. Od první chvíle o turistické hře, vycházející z populární celosvětové sítě geocaching, měla víceméně jasno a během doby realizace své bakalářské práce svou představu pouze naplňovala konkrétními postupy, kreativitou a logikou propojení jednotlivých částí hry.
Sám jsem těmto hrám nestihl propadnout, ale věřím, že podobné hry mají podstatně lepší vliv na vývoj myšlení než bezduché střílečky či sledování nekonečného vodopádu pixelů a jejich hromadění či likvidace. Také už vím, že tyto hry jsou žrouty času, stejně jako je vnímání světa skrze ně scvrknuto do displeje toho kterého přístroje a běžné rozhlížení se kolem že dostává na frak. Ale doba je taková, tyto hry vznikají a potřebují také kvalitní design a sro-zumitelnou grafiku, a být mně o sto let méně, nejspíš bych jim rovněž propadl. Proto mi práce na ní přijde smysluplná a pro budoucnost grafického a vizuálního designera přínosná, jakkoli pro nás laiky nepochopitelná.
Hra je v práci Alžběty Davidové vizualizována a zpracována přehledně, možná ale až příliš. Přizpůsobování se technickým možnostem a jednoduchosti uživatelského rozhraní ztratily některé prvky svoji hravost a vizualizovány ve formě screen-shotů působí mnohde nepřitažlivě a poněkud zapškle. Ovšem prozářeným na displeji mobilního přístroje se dá i jim věřit a v celkovém objemu všech zpracovaných oken se ztratí.
Alžběta Davidová vždycky psala hezky, česky a srozumitelně. Tyto schopnosti plně zhodnotila v písemné části své bakalářské práce, a těch několik miniaturních gramatických zaváhání a jedno či dvě místa v obsáhlém a čtivém textu, která korektor snad omylem přeskočil či minul, na její nespornou kvalitu a autorskou autenticitu nemají vliv. Práce se mně líbí a co jsem se nedozvěděl při konzultacích, to jsem si přečetl zde. Z Alžbětina textu čiší znalost prostředí multimediálních her a geocachingu, ale přesto si text zachovává dikci promluvy k méně zorientovaným posluchačům, kteří jsou už dnes v duchu doby a soužití s technologiemi zvyklí na absenci podrobného návodu, zejména u činností, které jsou založeny na intuitivní interaktivitě a na spontánním přijetí postupu.