29. května 2013

Nymburské svině

Posudek vedoucího bakalářské práce

student: Lada Licková
ateliér Vizuální design, FUD UJEP
oponent práce: Pavel Hrach, akad. mal.
název tématu: Vizuální styl pro Centrum sportu Nymburk

Naprosto každý, kdo se podívá na tuto práci Lady Lickové, zapochybuje nejprve o zdravém rozumu jejím, pak o svém. Stejně tak to bylo u mě, když přišla Lada Licková na konzultaci s návrhy jména klubu, pro nějž se rozhodla vytvořit vizuální styl. Ne že by se mi název NYMBURSKÉ SVINĚ nelíbil, naopak, myslím, že jsem ji v něm i poťouchle podporoval, ale nikdy by mě nenapadlo, že při své tiché povaze jej Lada klubu odprezentuje a co víc, že jej nakonec i prosadí. Stalo se tak dílem nesporné kreativity vedení klubu, dílem výsledků ankety, kterou Lada Licková mezi příznivci klubu v Nymburku uspořádala: naprostá většina byla pro Nymburské svině! (Mimochodem: taková anketa má pro bakalářskou práci smysl, posouvá-li autora zásadním směrem či mu dává v okamžicích pochyb zapravdu.) Od té chvíle se práce rozjela naplno a jistě si umíte představit, jaké nápady během společných konzultací v ateliéru padaly a které zdánlivě nemohly být pro svou odvahu nakonec realizovány. Nicméně, některé z nich se staly základem několika řešení, které Lada Licková prezentuje a které mohou pro leckoho patřit k těm nejzdařilejším aplikacím. Mezi ty považuji takové detaily, jakými jsou dno plastové lahve, prasečí ocásek na dresu i na zadní kapotě auta, či nerealizovaný rypák na ohnutém kšiltu klubové čepice.

Rovněž logu byla věnována extrémní péče, jak dokazuje ve fotodokumentaci zlomek ze skic ideálního výrazu rozzlobené bachyně, a je nutno ji výjimečně ocenit i pro to, že skici byly v zásadní míře pořizovány s živým modelem, nikoli podle fotografií, k čemuž se dnes uchyluje naprostá většina kreslířů, neochotných vyrazit za svým modelem kamkoli od svého stolu. S nápadem, průběhem realizace i svýsledkem práce Lady Lickové jsem spokojen.

Písemná obhajoba bakalářské práce Lady Lickové je hezkým a poučným čtením, při všech autentických faktech stoprocentně autorským. Důslednost, s jakou Lada Licková jde historií volejbalu, jak z textu čiší úcta k tomuto sportu, či jak nálada práce odráží Ladina sportovního ducha, to vše dělá tuhle zprávu čtivou a zábavnou.
Kdo si vzpomene na nesmělou a zakřiknutou blondýnku s věčně zčervenalými tvářemi kdysi v jejím v prvním ročníku, bude udiven čtyřletým přerodem v kreativní a důslednou grafickou designerku, jíž k uvědomění si vlastních schopností dozajista přispěla i stáž v Německu. Ladě Lickové se v bakalářské práci, zejména v její písemné časti, podařilo povznést okrajovou sportovní disciplínu mezi výtvarně i filozoficky náročné aktivity. Za tuto iniciativu by si ji měli nejen nymburští sportovní nadšenci považovat. A tak, jako  při jiných sportech diváci v hledištích bučí, předpokládám, že v Nymburce se v ochozech ujme nadšené chrochtání.
Mně není dáno tleskat z tribuny, a tak mi zbývá pouze tato možnost ke zhodnocení práce Lady Lickové, která jí potvrdila svoji pověst důsledné a svědomité dělnice grafického designu.

Žádné komentáře:

Okomentovat