25. června 2011

Kepler se utopil!

Oproti všem svým astrologickým hláškám a astronomickým horoskopičinám Johannes Kepler(1) nakonec spadl s nebe, a aby toho nebylo málo, přitom pohořel a nakonec se utopil. Stalo se tak včera, v roce Keplerových krásných, leč nedožitých 440. narozenin(2). 
Nelze se divit, že tak skončil prostopášník(3) považující astronomii za moudrou matku a astrologii za její záletnou dcerku, která se prodá každému, jen aby máma přežila; a čertví, co skutečně viděl a co si vymyslel, jsa k stáru silně krátkozraký a bez Havlova teleskopu(4). 
Přestože vehementně odmítal pověry a devotní adoraci tehdejších astrologických výkladů, sám sesmolil více jak osm set horoskopů(5), do nichž sice jako první zavedl dekagonální řadu aspektů(6), jakmile ale začal s vlivem budov zastiňujících planety v okamžiku narození, byl lidem pro smích(7) a nezbylo mu než emigrovat do vesmíru(8), kde se uchýlil na soukromou planetku ISS, kterou pak po zbytek života uklízel a obstarával. 
Do oněch netušených výšin ho vynesla jeho známá Ariana(9), která ho tam ale nechala napospas. Johannesovi z toho hráblo a skočil přes svou vlastní palubu rovnou do oceánu. A protože neuměl plavat(10), je nasnadě, v jaké utopii skončil. Zanechal po sobě ale tajemnou černou skříňku(11), která se stala hledaným pointem(12) světového aquacachingu(13).

(1) kepp – nárožní čep, lehr – cvičný (něm.), 
(2) 27. 12. 1571 – 15. 11. 1630
(3) prosto – rovný, pašnik – pastvina (pol.), lid. prérie
(4) archaický název pro tele od berana
(5) archaický název pro horu beranů
(6) decil, kvintil, tredecil a bikvintil, to dá rozum, ne?
(7) smeech – čpavý zápach (angl.)
(8) ves – svěrák (albán.), mear – oblečení (hol.); oblečení pana Svěráka pro Holandsko
(9) zkr. aritmetické analogie
(10) při hodině tělocviku, kdy se to celá třída učila, smolil větu „Cesty, kterými lidé pronikají k podstatě nebeských dění, mi připadají téměř stejně podivuhodné jako tyto jevy samy.“ Ať si to ve vodě později opakoval jak chtěl, nad hladinou se neudržel.
(11) black-box – pěstní souboj mezi černochy
(12) pointe veccia – most vikví (it.)
(13) podvodná verze geocachingu

Johannes Kepler byl svého času vesmírně šťastný. 


18. června 2011

Privátní olomoucký půlmaratón Stromovkou

Nakonec to dopadlo tak, jak to dopadnout mělo: nemohl jsem tu nechat psa samotnýho, a oželel tak Olomouc. Ale když vidím, jaký je venku šero teď, krátce před šestou, jsem docela rád, protože potmě nerad běhám a při startu za víc jak hodinu a mém čase bych se k cíli blížil téměř v noci.
V klidu jsem si našteloval garmina, od rána jsem se hlídal, abych nesežral něco nevhodnýho, poránu jsem si došel na trh pro fantastickej chleba a šíleně aromatickou královskou lilii (zrovna mě zase začíná štípat v nose, sedím přímo pod ní) a pro neskutečně voňavej česnek, a lehce se udržoval v příjemným natěšení na odpolední běh.
Cestou do Stromovky se mi nahodil garmin, za to Nokina se prostě nechytla, a to ani pozdějc, ba co víc, SportsTracker se zase sám od sebe vypnul, takže definitivně konstatuju, že tahle aplikace je (aspoň teda pro mě a v jinak fantastickým telefonu N8) úplně na hovno.
Infotabule u vchodu do parku byla mým startem, s vědomím, že jeden okruh Stromovkou má bezmála 3,5 km, takže šest okruhů plus pár set metrů navíc. Na každém z piknikových míst nějaká grilovací parta, takže vzduch byl prosycen vzrušujícími vůněmi, před Šlechtovkou zrovna končil nějaký závod a z Fučíkárny vyřvávaly hity těch, kteří by se rádi považovali za národní klenoty…
První dva okruhy v naprostý pohodě. Při osmým kiláku trochu bolest v levým chodidle, ale přešla. Půlka (po třetím okruhu) nic moc, věda, že mě čeká ještě jednou to samý. Ve dvou třetinách (čtyři okruhy) jsem se zařekl, že to zvládnu a třeba i pěšky, když už mám tolik za sebou. Při 17. kilometru sprchlo, při 19. jsem potkal Pavla Štingla a ten jen zíral, jak jsem najednou nekomunikativní (po doběhu jsem mu to vysvětlil), jindy je se mnou větší sranda. Poslední dva kilometry už byly čiré utrpení a uvědomění si, že na víc jak na tuhle štreku skutečně nemám a nemá smysl se na cokoli navíc těšit. Posledních pět set metrů jsem zatnul vše, co ještě drželo pohromadě, a prolétl pod viaduktem, kde jsem tušil svůj dnešní cíl. A taky jo, garmin zapípal a já zasípal.
Tepovka nepřekročila 171, průměr 151 je milej. Čas 2:20:47:08 je můj osobák, a těch 2138 kalorií doženu, nebojte!
Pak už jsem se jen protáhl, zjistil Nokiinu neschopnost, a dozvěděl se, že žena se zrovna vrátila z pětadvacetikilometrové túry Českosaským Švýcarskem a dcera že v pořádku přešla Malou Fatru.
Takže hromada výkonů. Ostatní ten dnešní nedetašovanej půlmaratón teprve čeká, za 6 minut mají start. Fandím, ale zůstávám člověkem!

Aj štrajk, ju štrajk

Ještě že ta aplikace byla volně ke stažení... nedal bych za ni ani korunu. Nekteré věci je dobře nemít ani zadarmo(1). Takže čtvrteční promo(2) akci k uvedení „totálního“ balíku iStrike(3) považujme za nepovedenou jak z marketingového hlediska, tak z hlediska čistě userového(4). Prostě není každy den podsvícení.
Hlavním tahákem měla být NoTraffic, která ale ani zdaleka nesplnila očekávání, která do ní především média(5) vkládala. Zmatená navigace spolu s pochybnou filozofií z ní právem učinily nepodařenou grotesku, o kterou bych jen stěží Zavadil, nebýt humbuku(6) mezi neodbornou veřejností. Čímž se dostávám k podpůrné utilitce iHoombook, která pokud je funkční, pak pouze jako contraproduct(7). Zbytečná halasnost a mediální multiplikace z ní ještě nedělají smysluplnou záležitost. Navíc nejde vypnout.
Jediným prvkem, který se zpočátku zdál být funkčním, byla ulitka MovingMiners, bohužel necelé dvě stovky(8) otrávených uživatelů ani ji neučinily přitažlivou. 
Na to(9), že mělo jít o nejvýraznější počin na odporářském trhu od roku 1989(10), se celá promotion zvrtla v pěknou prudaction(11), a vývojáři mají před sebou ještě hodně dlouhou cestu, aby došli alespoň na start(12). 
Závěr: tahle aplikace byla uštrykovaná hodně horkou jehlicí.

(1) za – kód Zambie, dharma – buddhistická pravda
(2) promoce (fr.)
(3) strýko – strýček (slov.; Aj v pekle dobre, keď máš strýka diabla)
(4) P.R. user – nepovedená kampaň
(5) mé – moje, dia – diápozitiv; lid. můj diák
(6) hum – bručet, buck – tělocvičná koza; ozvučená koza
(7) con – hovadský (fr.), trap – dršťka, rod – penís (angl.), UCT – Univerzita v Kapském městě
(8) two-hundreds-app, 200bit/mine engine
(9) Severoatlantický pakt
(10) (MCMLXXXIX) – rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí
(11) prude – stydlivka, AC – zkr. střídavého proudu (angl.), Tion – město v Burkina faso
(12) značka nejlevnějších cigaret


11. června 2011

Chytrý, chytřejší, geniální… a pak?

Svět žije existencí chytrých telefonů. Na jinou reklamu mobilních operátorů už téměř nenarazíte, chytré telefony si dnes prý může dovolit už úplně každý(1).  
Před dvaceti lety jsme měli doma všichni takové ty bakelitové krámy(2) od SPT Telecom, s ciferníkem, v němž čas od času uvízl vyžraný malíček, jen to málem fiklo. Z dnešního pohledu úplné debily. Někteří z nás si pak dovezli to bezdrátové plastové sluchátko, měl jsem červené a pak i modré… 
Pak se začaly objevovat první „mobilní“ telefony, takové ty masivní cihly(3) s těžce přenositelnými bateriemi. Jedním z prvních to musel tehdy mít Petr H., dnes hlava pomazaná po boku páně prezidenta, tehdy v křesle šéfredaktora Reflexu. Vlekl ten kufr z kanceláře do kanceláře, a bylo to komické.
Vzápětí nastoupily ty menší kousky s anténami, kterými děravěly kapsy v sakách i kalhotách, a které zvonily všechny stejně, takže telefonát uprostřed porady v reklamce vyvolal společné tasení. Tehdy jsem i já podlehl a koupil sobě a ženě každému po Bošce(4).
Dále se už aparátky jen zmenšovaly, zcvrkávaly, placatily, všelijak rozevíraly a vyšupovaly… ale furt to byly telefony, a nikoho nenapadlo, že by to někdy později telefony mohly přestat být. A pak najednou bác!, a byly tu chytrofony a jedna vývojová etapa vzala za své. A jsme u toho.   
Jsou-li tyhle chytré, byly tamty logicky hloupé, to dá rozum. Však i já už jsem tuhle myšlenku tu rozvíjel. Ale co budou cosifony(5) té příští generace? Smarterphony(6), nebo snad wisephony(7)? Protože být chytrý, to ještě neznamená nespornou zkušenost… ale pak? Genphone(8), expertphone(9)? S mezistupněm talentphonu(10)? Nezávidím vývojářům tuhle past, kterou kolem sebe upletli… a začalo to tak nevinně: malým i před phonem(12). Třeba ho měli za idiota…   

(1) někdy je ale třeba ho mít půčený
(2) zamotaná točená šňůra byl rébus
(3) proto měli tehdejší manažeři takové svaly
(4) Bosch Com 608
(5) jakésifony, ňákýfony atd.
(6) trošku chytřejší, ale ne o moc
(7) tzv. moudrofony, resp. rozumofony
(8) Geniusphone, pozor! neplést s genofonem!
(9) machrfon
(10) něco jako vlohofon
(12) fouňa

Takhle budeme volat za pár… čeho? Měsíců, nebo týdnů? Radši nehádat.


4. června 2011

Franto Honzo, všechno nejlepší!

Dneska by se býval byl dožil hezkých 210 let František Jan Škroup, a byl by tak bezpochyby nejstarším člověkem na Zemi, jakkoli by Fidelu Castrovi(1) do jeho stále ještě mladických(2) – jeho lékařem Eugeniem Selman-Houseinem(3) avizovaných jakože ve zdraví dožitých – 140. narozenin zbývalo ještě 55 let. Jenže se jich naštěstí nedožil, a neměl tak tisíc pádných důvodů několikrát přemelodizovat svoji nejznámější skladbu, později zlidovělou až ve státní hymnu: Kde domov můj. František Jan Škroup(4) byl totiž tím, kdo složil píseň slepého žebráka Mareše(5) a vůbec všechnu muziku pro Fidlovačku aneb Žádný hněv a žádnou rvačku(6).
Zamyslel jsem se (ano, i tímhle se čas od času zabývám), jak by asi tutéž skladbu komponoval František „Johnny“ Škroup dneska, na některém z gadgetů(7). Nejspíš by se – obklopený soustavou monitorů(8) v celkové uhlopříčce minimálně 10 metrů – nechal unášet smyčkami kapely Garáž(9) a Mareše by nechal, ať si žebrá v sadě s kví(10). Nejspíš by ani nepotřeboval MIDI(11), protože základní motiv by odbrnkal na iPadu(12); hloupé by ale(13) bylo, že pár dní před premiérou(14) by se celá nahrávka Vidlofáčky(15) objevila na YouTube(16), pointa(17) by byla prozrazena a návštěva muzikálu v Kalichu(18) by ztratila smysl. Proto radši nedomýšlet.  
A stejně by se mu na dort těch 210 svíčiček nevešlo. 

(1) castro – tábor (it.)
(2) kubánské všelidové moudro praví, že mládí začíná po stočtyřicítce
(3) house – dům, in – ve; lid. domov
(4) 3. 6. 1801, Osice – 7. 2. 1862, Rotterdam
(5) vzdálený předek Leoše
(6) libreto Josef Kajetán Tyl (4. 2. 1808, Kutná Hora – 11. 7. 1856, Plzeň)
(7) gad – jémine, get – dojit; lid. serepetička
(8) moni – prašule (it.), tore – obloun (fr.)
(9) GarageBand Loops pro Apple
(10) qua [kue:], zkr. pro quabird – kvakoše nočního
(11) sukně alespoň 2 cm pod kolena
(12) aplikace Virtuoso
(13) ale – veselice (angl.)
(14) středa 21. prosince 2011
(15) děj by se odehrával na Ambulanci na kraji vesnice
(16) nadávka Ty troubo!
(17) point – rydlo (angl.) nebo štych (fr.)
(18) caliche – kalkrusta, kalová vápenitá kůra

F. J. Škroup při správě facebookové skupiny Fidlovačka