Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z duben, 2014

Nedutám (I dutn't)

Obrázek
Co dělám, když ani nedutám? Přece dutám, chtělo by se odpovědět. Neuvědomuji si ale, že bych někdy za posledních víc jak třiapadesát let byť jen jednou jedinkrát dutl, fakt. Možná je dutání podvědomé, pak ale nelze tvrdit, že jsem ani nedutal.  Někdo nejspíš produtá celý život, a jiný si ani nedutne. „Dut.“ Dutuprosté.

Domrlý douk, co má rád Ckáře.

Obrázek
Odjakživa jsem si přál být motorné mehlo a šika, a i rodiče by jistě uvítali posedu a zbedného vychovance, který tropí jen plechu a ve škole platí za zdvořáka. Nepoštěstilo se, k čemuž se musím jako kňuba s duší bojsy stydatě přiznat. Ale umím být japný, a považuji se za domrlého douka, který si poradí s bozezem, ckami či věstiným gližé i s jejím cesérem. Jsem utrální cita, co klidně chá dopalek v pomuckém věstinci, napospas řestným znabohům, byť by to byla hoda, kdyby be ztvrdlo v rost a hty zvlhly v ktar. Rád bych byl rudný, vrlý, vraživý a rvní. Opak je pravdou, i když nevypadám jak šťastník, natož božák. Nejsem sice urotik, ale vem to šť. Myslí mi to gativně, jsem duživý a lida, a naštěstí i božtík. A líbí se mi, jak zpívá Ckář.

Půlmaratón sobě slav!

Obrázek
Poprvé po hodně dlouhé době jsem si včera udělal k snídani kafe. Venku to nevypadalo na celodenní pařák, jedna předpověď byla na dvacet stupňů, druhá na dvanáct. Tak si vyber. Sobota Celé ráno jsem se v polospánku sledoval, jestli mě v podbřišku bolí víc nebo míň (už pár dní mě tam něco táhne, píchá, kroutí se), a nic než dřív se nedělo. Jsem sám na sebe trochu přísnější, náhlá smrt ústeckého kolegy Zbyňka Sedláčka (50 let, slabé srdce a chřipka) se mnou trochu hnula, byť jsem ho skoro neznal. Ale zdravili jsme se (poněkud paradoxní obrat, v této souvislosti), zpracovával výsledky testů při talentovkách. Takže se poslední dny víc hlídám a sleduju. Ale jsem zdravej jak řípa, nedávno jsem se nechal kompletně prohlídnout a otestovat, všechno v pořádku. Jen ten podbřišek.  Ráno jsem si zašel na trh, sobě pro půlku chleba a s sebou do Soběslavi pro pecen. Tenhle Krčínův chleba se ukázal být už několikrát skvělým a originálním dárkem, když někam jedu na noc; hned po závod