Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2015

Patkou zdobit grotesk!

Obrázek
Co mi hlava nebere, je, že všechny kastlíky v Praze pošta vybírá v pracovní dny v 16 hodin. Představuju si armádu těch devíti set pošťáků připravených vystartovat k oranžovým cílům a v daném čase schránky naráz vyprázdnit. Pražské schránky údajně vybírá pošta se sídlem v Nučicích, kam pak všechny zásilky svezou, roztřídí a rozešlou na pošty adresátů. Takže třeba má novoročenka pro Dana Hrubého putuje dnes ze schránky v Kamenické do Nučic a odtud na poštu na Letné, odkud ji pošťačka zítra donese do jeho schránky do Kamenické, dva bloky ode mne. A to nejspíš neberou hlavy ostatních, totiž proč to posílám i přátelům bydlícím vedle v baráku nebo za rohem… Jenže to máte tak: miluju dostávat takovouhle poštu. Otevírat obálku s povědomým rukopisem (jako třeba dnes s nezaměnitelným rukopisem profesora Solpery) a nacházet v ní nádhernou „péefku“ (tu ovšem čím dál řidčeji, nejčastěji poly- a grafické zhůvěřilosti, případně levné čmáranice z kopírky)… A ze stejného důvodu činím tuhle rado

Bejvávalo, bejvávalo…

Obrázek
Prolog Rok 1979, mě to denně táhne mezi lidi z undergroundu, Klamovka s výčepákem Karlem, co vypadal jak Tonda Panenka, odtud ke Dvoum sluncům a pak po desáté k Šupům s vedoucím panem Víškem a se všemi, kteří se tou dobou víc nebo míň dobrovolně začínali rozjíždět do světa; témeř denní program. Ne, kecám, pravidelně jen v úterý a v pátek. Vlasy do pasu, francouzská spona, koženej kabát pod kolena, s maturitou se rozpadli Morbidity Group a do vzniku Křiku ještě pár měsíců chybělo. Občas v pátek k Zábranským na Švehlíky, Kílhets, FOK nebo Energii G. Kouřil jsem ligerosky a škrábání v krku splachoval desítkou. Je 1. října 1979, pondělí, já jsem první den na umprumce, první přestávka po první hodině kreslení aktu z mnoha set příštích, a kuřáci se shlukli kolem popelníku na chodbě.  A já se tady a v tuhle chvíli zamiloval do Jany Žemličkové. S Kubou Krejčím na Střeleckém ostrově, 1986 (Foto Zdeněk Merta) První dějství, o šest let později. Pořád jsem platonicky zamilovanej