Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z leden, 2011

Každý očan ČSSR¹ má svůj iPad!

Obrázek
Tak by zn ě l titulek na první stran ě Rudého práva² z 19. ledna 1986³. Tehdy nás totiž bylo 15 milión ů , alespo ň podle oficiálních statistik. Pravda, v č etn ě 5 000 000 Slovák ů⁴ , s nimiž jsme tehdy sdíleli ⁵ jednu republiku. Č ertví, kde bychom tehdy byli se sou č asnými technologiemi (rad ě ji nedomýšlet) a naopak, jedno vím ale jist ě : všichni, kte ř í by tehdy mohli být fanoušky ⁶ Steva Jobse ⁷ , cht ě li víc než iPad na záPad. Nejsem si jistý, co by bylo dostupn ě jší… ¹ n ě co mezi Evropou a Ruskem ² nejv ě tší noviny na sv ě t ě . ³ rok, kdy Steve Jobs odešel od Apple a založil firmu NeXT (cht ě l vytvo ř it vytvo ř it po č íta č i opera č ní systém lepší, než kterými v té dob ě byl Macintosh). ⁴ tam by se za ř ízení prodávalo pod názvem iPád ⁵ sharing ⁶ To se mi líbí ⁷ více na  HYPERLINK "http://www.apple.com/jobs/us/" www.jobs.cz ⁸ noviny tehdy vycházely č ernobílé Výrobek národního podniku Jablko⁸

Nestyďte se, že jste bibliofilní!

Kdyby mnohé šlo tak, jak by to chtěli vizionáři, bylo by to nějak takhle: Měli jste doma celkem obsáhlou knihovnu. To byla taková ta veliká věc většinou někde u nosné zdi, která byla napěchovaná tím, čemu se říkalo knihy. Svým obsahem, barevností jednotlivých hřbetů a cetkami, které vyplňovaly několik volnějších plošek, dokreslovala příjemnou domáckou atmosféru, nutila k pravidelnému probírání se okem či rukou, a chytala prach. Knihy, kterých v ní bylo na stovky, byly uloženy ve fragmentech systému, vzniklém vždy v rámci posledního stěhování nebo malování bytu. Přistoupit k takové knihovně se blížilo zážitku, kdy stojíte poprvé před nahou milenkou a nevíte, kam rukama dřív. I knihovna nabízela tisíce rozkoší téměř nekonečných, ovšem být přistižen jsa do ní ponořen až po inflagranty nevyvolávalo téměř žádné emoce, natož výhrůžky sexuálním vegetariánstvím, či slzy nad objevem napučelého paroží. Nedávno jste tuhle nenáročnou lásku opustili. Vyvrhnuli její vnitřnosti, rozštípali její tě

Vyžírkové

Známe to my všichni, kteří navštěvujeme vernisáže a tiskovky svých přátel, abychom se s nimi zase viděli, stihli si říci několik hřejivých komplimentů či impertinencí, abychom jim vytvořili milou kulisu veřejného zájmu a abychom jim upřímně zatleskali a měli možnost je pochválit. A než se s hlavními hrdiny té které akce stačíme navzájem poobjímat a zulíbat, než mluvčí stihnou pronést své opěvné ódy a hudebníci odehrát své citlivé party, zvládne partička všudypřítomných budižkničemů obsadit všechny strategické body na trasách ke švédským i jinak obloženým stolům. S tvářemi plnými skvěle zahraného zájmu o dění kdesi kolem mikrofonu či pořadatele s náručí posléze darovaných květin, navzájem spolu na dálku komunikují jak zkušení hráči blufující kolem rulety či při pokeru. Shrbené plešaté hlavy starců, úlisně zmalované babské tváře, démonický vousáč a slizoun s přehazovačkou... a ruce třesoucí se na gratis skleničku vína a chlebíček. Nejsou to žádní chudáci, za odpoledne obrazí několik a