Májový večer Spolku sběratelů a přátel exlibris
Poprvé jsem se s něčím jako exlibris setkal v maminčinejch dětskejch knížkách… přesnějc řečeno – v knížkách z jejího dětství, který měla doma nebo u maminky v Janovicích nebo na naší chalupě: svázaný ročníky měsíčníku Letem světem , Defoeův Robinson Crusoe , Verneovo Do měsíce … V nich byl na předsádce nalepenej papírek s obrázkem a textem EX LIBRIS ZDENĚK HAHN. A pak taky v knížce SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ A JINÉ POHÁDKY (nakladatel Gustav Petrů, Praha-Žižkov, s přiznaným obkreslováním „barevných obrázků podle Walta Disneye“ ) a s dedikací pro mě jako dítě víc než kouzelnou: Drahé Danušce od Ježíška 1940. Jinak mi termín EX LIBRIS neříkal vůbec nic. Že Zdeněk Hahn je její tatínek, to jsem věděl, i Ježíšek mi byl tak nějak srozumitelnej, ale kdo je ten EX LIBRIS, to jsem – teda jako dítě! – netušil. A tátova exlibris pro mě byla, popravdě řečeno, jen dalšíma drobnejmi grafikama, kterejma mnohokrát do roka plnil velký či ještě větší kameny, ať už na Plzeňský, nebo v Lupáčo