Stop #MeToom!

Jestli nějakej chlap někdy dělal něco hnusnýho, zasloužil si, aby ho TEHDY ta dotyčná práskla. 

S odstupem doby ale nemá nařčenej chlap žádnou – opakuju: ŽÁDNOU – šanci takové nařčení vyvrátit. Kampaní #MeToo může kterákoli ženská zničit kterýhokoli chlapa, se kterým se někdy setkala, ať už skutečně, nebo jen tak, že seděli shodou náhod oba v jedný hospodě, byť každej jinde. Vůbec nezpochybňuju potřebu a nutnost o tom veřejně mluvit, svěřovat světu zážitky… ale ukazovat na konkrétního chlapa, tvářit se ublíženě a jako oběť, a zároveň se kdekoli veřejně promenovat v minisukni, s výstřihem až do pasu a rudým lakem všude, kde to jde (jinými slovy chlapy provokovat), to je sviňárna, který chlapi prostě konkurovat nemůžou, protože dámy to přece mají jinak s tím sexem, dámy nezajímá krásnej zadek, vypracovaný lejtka a hrudník, ladná chůze nebo vyzývavý kraťasy, dámy na to přece jdou přes hlavu a přes duši… to jen chlapi přemejšlej penisem a čuměj dámě na prsa, který dáma přece vystavuje především pro svůj skvělej pocit, a vystavovala by je tak i kdyby bydlela v pralese a na nejbližší večírek by to měla tři dny cesty. Dámy čistě jen pro vlastní potěchu na sebe foukaj dráždivý parfémy a jen proto, aby se samy sobě líbily, se v zrcadle učej špulit rtíky a smyslně šilhat přes mikádo…

Kdybysme byli stejně mstiví, tak bysme stopro taky dokázali ukázat na desítky a stovky dam a žen, který se naším životem mihly tak, že se tvářily, oblíkaly a chovaly tzv. „svůdně“ (což neznamená nic jinýho než základ ve slově svádět, a koho asi a k čemu, že? Jasně… k nevinnýmu romantickýmu civění na měsíček a k hlubokomyslnýmu citování veršíků, a proto ty dekolty, ohromně pohodlný lodičky na jehlách, úsporný šatičky, rudý rty a nehty, nafoukaný hřívy a úplně nevinný mrkání řasama jak záclony a kočičí vrnění). No… a co nás by nenapadlo, to je ano. Čím dneska slavnější nebo známější je tehdejší – tou úplně špatně mačisticky pochopenou maškarádou zblblej a zmámenej – chlípník, tím je pomsta sladší. Že si holky nestěžujou na ty nuly, který na ně jistě taky vztáhly svou chamtivou ruku, akorát že to nedotáhly tak daleko a vysoko, aby byl důvod na ně nezapomínat?

Takže: obtěžovat ženskou, jakkoli jí ubližovat ať už na těle, nebo na duši, je od mužů svinstvo a zločin a zalouží si nemilosrdně potrestat. Ale provokovat chlapy, dráždit je, hecovat je a svádět, a když podlehnou, tak je sejmout, to pardon, ale to považuju za stejnou, ne-li větší sviňárnu. Odjakživa dámy vědí, kde má chlap slabý místo a kam jej kopnout, aby ho to setsakra bolelo. Shodou okolností je to to samý místo, kterým chlapi bohužel reagujou i na cílenou a úmyslnou provokaci, což většina žen samozřejmě nemůže tušit…

A zatímco Me, chlapi, Too žvaníme a hájíme neobhajitelný, venku je léto a ženský to do nás perou hlava nehlava, žádná z nich na sobě nemá víc jak půl kila oděvů, a opálený, pokérovaný, vyfintěný a nalíčený tak sváděj přece jenom samy sebe, to dá přece rozum (ženskej, samozřejmě)!

Není nad to, si jen tak s holkama zablbnout.

Už se těší, jak si spolu popovídají.

Těmhle určitě ani na mysl nepřišlo, že by se po nich mohl nějakej chlap ohlídnout!