10. srpna 2018

„… ať máme čas na desecht!“

Facebook, 10. 8. 2018, Tomáš Třeštík

„Další?“
„Dobrý den, jeden cizrnový salát s quinoou, jeden salát kuskus se zeleninou a jeden ten čočkový salát s rajčaty a rukolou…“
„Vše?“
„Ajedenpunčovejřezdvaindiánkyvelkejvětrníkkominíčkarakvičkupařízskejadvoulitrovoucolu!!!“

A mně to připomnělo scénku z Brna, 25. ledna 1986, hotel U Jakuba (bydleli jsme tam, kvůli instalaci a vernisáži výstavy Kuby Krejčího), je poledne, číšnice nejspíš hezká brigádnice, vedle u stolu Pražský výběr.
Pavlíček: „Pchosil bych sfíčkofou s chýžovým nákypem.“
Kocáb: „Já bych si dal tady ten řízek, k tomu rajskou, tatarku a jako přílohu dva meruňkový knedlíky, díky.“
Kryšpín: „Já nemám hlad, mně stačí jen ta borůvková palačinka. Ale hodně kečupu, prosím.“
Čok: „Guláš, ale prosím bez masa, cibule a knedlíků. A salát! Knedlíko-cibulovej se šlehačkou.“
Ta slečna se už v půlce zapisování menu úplně ztratila, rudá až za ušima, úplně vytuhlá…
Pavlíček: „No tak, běchte už, ať máme čas na desecht!“

Veselí po vernisáži. Martin Martinec, Renata Vaňásková, Kuba Krejčí a Pavel Malovaný.

Žádné komentáře:

Okomentovat