Nejen Steve Jobs nejen od Waltera Isaacsona nejen od Pavla Beneše

Jako letitý uživatel technických zázraků s logem nakouslého jablka, před pár lety vzhledem k jejich výlučné jedinečnosti téměř patriot, a tím pádem jeden z těch, kterým Steve Jobs zásadně změnil vnímání virtuální zábavy a vzdělání stejně jako práci v mé profesi grafika, cítil jsem potřebu smířit svůj nehmotný svět s tím jeho, a to nejlíp knihou Waltera Isaacsona a jejím příběhem, navíc knihou, která se stala kultovní ještě před svým vydáním, což se stává zcela výjimečně, pakliže k tomu někdy dříve vůbec již došlo.

Dosud jsem nikdy nedumal, zda vlastnit literární počin ve verzi  tištěné, či v elektronické. V knihovně mám přehledně na očích veškerou litaraturu, jejími hřbety vystavenou od potrhaných, s láskou a péčí několikrát průhlednou izolepou restaurovaných, přes ohmatané, stokrát pročítané při snídani, až po barevně i fyzicky svěží jak v den získání, neboť tyto brát do ruky svátkem jest, něha dlaní jim je tak nějak předurčena, ať už jejich titulem, nebo souvislostmi jejich vzniku či přijetí. Zkrátka ta hmota papíru potištěného tisícem příběhů je součástí mého života a její fyzická existence je i mou existencí. A teď mi sem má přibýt osud člověka, který je ztělesněním zbavení knihy jejího těla
Pročež s iPadem na klíně, užívaje si odpolední kávy, stáhl jsem si z iBooks bezplatnou ukázku překladu Steve Jobs by Walter Isaacson, návnadu k větší hostině, která by měla následovat… 
… a marně se pak snažil do ní začíst. Oči náhle nebyly s to docenit možnost většího či menšího písma, sépiový podtisk i plynule věrohodné převracení neexistujících stránek. Chlad hliníkového obalu i skleněných stránek mi nedovoloval soustředit se na jedinou větu, které ve svém celku mohly být zážitkem. 
Roztržitě jsem očima co chvíli zabloudil k pestrobarevné mozaice hřbetů v knihovně za mými zády, k níž stačilo jen natáhnout ruku a dotknout se tepla jejich duší. Nijak nadlouho, ale zas dost dlouho na to, abych tu placatou knihovnu uprostřed čtvrté stránky vypnul a dlaně si zahřál o hrnek. 
Den na to jsem si v knihkupectví tu bichli koupil, tak jako vždy mámen tisíci výtisků s nedotčenými přebaly, panensky sevřenými knižními bloky a se hřbety bránícími se prvnímu pohledu, koupil bichli, sice hmotnou tak, že v tašce s iPadem pro ni nebylo téměř místo, ale vonící barvami a nezeboucí. A v knihovně vypadá určitě líp, než v iPadu támhle na stole.

V jiné verzi psáno pro Futurum.cz.

Komentáře

  1. Na spojení dvou světů je nejkrásnější fakt, že k němu došlo.
    Radek

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak jsem si to zkusil a už mě to nebaví.

Měšice 21. 4. 2023

Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda (Beneše)