28. května 2011

1H Private Sri Chinmoy Marathon

Vstal jsem proti vůli těla krátce po šesté a v sedm vyběhl do frešného sobotního rána, abych později neponižoval běžce 6h/10h/100km Sri Chinmoy Marathonu ve Stromovce svým výkonem. Ledva jsem ale vběhl do parku, nad rozestavěnými kužely jsem pochopil, že se tu už něco děje a běžím s křížkem při funusu. Lépe by bylo napsat, že s křížkem při poklusu, protože jakkoli bych měl být čerstvější než ti, kteří už nějaký ten kiláček měli v té době v nohách, byl jsem trvale předbíhán všemi účastníky, vedle mne upoceného nepochopitelně rozesmátí a natěšení, vesměs s cílem jednoho sta kilometrů. Nepotkal jsem žádného z místních draků, ale předpokládám, že Michael, Dagmar nebo Petr dávali ostatním fóra a ke své stovce vyběhli později.   
Nicméně, běželo se mně vedle všech těch fantastických hrdinů všední soboty skvěle a pyšně, a tak nějak jsem se s nimi cejtil být v jedné botě. A abych se jim zas tak úplně nevzdaloval, dal jsem za nimi svůj privátní jednohodinový Sri Chinmoy Marathon, který nakonec vydal neuvěřitelných 9 kilometrů. Z čehož mně vychází, že kdybych klusal stále stejně skvěle pomalu oněch šest hodin, dalo by mně to 49 kiláků, při deseti hodinách už 90 kiláků a 100 kilometrů bych dal za neuběhnutelných 11 hodin, 6 minut a 36 vteřin, čímž bych prošvihl oběd, a to by mně dost mrzelo.   
Ale všechny, kteří tu uběhli cokoli, obdivuju, držel jsem jim palce (a že to bylo ňákejch palců!) a všem běžcům a běžkám přeju hezkej víkend!

Žádné komentáře:

Okomentovat