Tisk me, please!

Koloval kdysi – vedle tisíců vtipů o policajtech – i vtip, kolik známe raků: Rumburak, drak, frak, kacafrak, durak, chytrák, brak, bourák, kterak, raketa, Rakoncaj, rakije, rákos, Rakousko, rakytník, rakovina, raknrol, burák, pérák, … a nakonec i tamten (však víte… ten byl i pointou, a pokud ta byla dobře načasována, lidi se i smáli), nedávno k nim přibyl kůrák.

A protože dneska slavíme Mezinárodní den svobody tisku, není od věci si připomenout týž seznam. Ovšem… jsme my, současní virtuálně digitální journalisti stále strůjci tištěných médií? Jsou internetové zdroje, stroje a prazdroje jako Futurum či mírně méně slavný blog autora tohoto textu tiskem v původním smyslu slova? Chtěje se dobrat pravdy, zbytečně bych zabředal do laguny obhajob a argumentů, až bych zabředl zcela a vlastním médiem zalklý zmizel bych pod jedničkonulnatou hladinou.  

Tak jako raků, i tisků známe spoustu a mnohé nám jistě unikly (čtenáře prosíme: pošlete nám své tipy, autorům rádi stiskneme ruku). Ovšem ne každý tisk je milý a sympaťák, ostatně jako u raků. 

Tak do toho: útisk, přetisk, obtisk, dotisk, výtisk, nátisk, potisk, stisk, tiskárna, tiskopis, tiskovina, tiskař, tiskařina, tiskovka, tiskomfort, tiskovery, tiscali, tisketa, tiskuze, tiskurz, Tiskobolos, tiskont, tiskotéka, tiskriminace, tiskvalifikace, tiskóza, tiskutábl, tiskrazit, tiskalkulie, tiskontinuita, tis košatý, tiskopatie, tiskrétnost, Vytiska, tiskreditace, tiskžokej, tiskofil, Frantiskovy Lázně, harttisk.

Kolik znáš tisků, i tolikrát jsi člověkem… tak si to spočítejte! Ale tisk je risk, na to je třeba nezapomenout. I když má zrovna svůj mezinárodní den.

Psáno pro Futurum.

Slavný italský režisér Luchino Tisconti (celým jménem Conte Don Luchino Tisconti di Modrone, vlevo) začínal jako asistent Jeana Renoira při jeho adaptaci opery La Tisca (1939).