Ještě k tý včerejší promočený promoci

Foto Jan Fišer, ved. ateliéru Design interiéru, FUD UJEP

Ještě k tý včerejší promočený promoci… Milé děti! I kdyby chcalo nevímjak, kdyby sněžilo nebo nám padaly na hlavy trakaře, kdyby nás pičovaly kroupy a blesky nám házely lesky po pleších, kdyby do nás pralo slunce nemilosrdně jako loni, kdyby se nám čapky plnily vodou víc než včera a naše chatrný profesorský těla potily zbytky nápadů jak přesně před rokem, tak KVŮLI VÁM SI JÁ v tomhle čarodějnickým hábitu stoupnu kamkoli a třebas na půl dne, hlavně ať jste spokojený, protože JÁ VÁS MÁM RÁD! A přežiju, že některým věčně zamrzlým rebelům vůbec není divný, že všichni ostatní jsou vyšňoření a oni jsou v teplákách nebo odrbaných pumpkách, že holky okolo a diváci si na tuhle ceremonii vzali to nejlepší, co mají, zatímco pro tyhle furianty je ta dvouhodinovka jen pitomým zdržením cestou na Růžek, a přežiju i svoje rozpaky nad tím, jak se některý z vás nejsou s to trefit nejen ke schodům z pódia, ale ani k pedelovi s insignií, natož se té štangle dotknout a vyslovit tu těžce zapamatovatelnou formuli „Slibuji!“, protože tohle jsou naprostý banality vedle zážitku, kterej mně vždycky uchystaj všechny ty nádherně oblečený a nalíčený krásky mezi váma, na který je radost koukat a uvědomit si, jak od chvíle, kdy klopýtaly při imatrikulaci na dospěláckejch kramflekách, dospěly a zkrásněly, stejně jako pánové v rafinovanejch kvádrech a s pevnou chůzí i stiskem ruky, který zmužněli ještě víc, protože na dnech otevřenejch dveří to byly takový nesmělý ucha, co se schovávaly za svejma spolužačkama, kterým dneska gratulujou k titulu, stejně jako ony jim, prostě v tý chvíli a třeba ve slejváku, jako byl ten včera, i ta naše ufňukaná hymna a Gaudeámus a Óda na radost nebo fanfáry z Hvězdnejch válek hraný obětavýma promáčenýma muzikantama znějí senzačně a slavnostně, a to hlavně kvůli vám, na vaši počest i počestnost… a vždycky stojí za to tuhle ceremonii přestát, užít si ji, bejt s váma a stát nebo sedět proti vám, protože kdoví, kdy vás ještě uvidíme. Byly jste skvělý a jsem si jistej, že budete čím dál tím lepší, stejně jako že ti drbani taky jednou dospějou do fáze, kdy jim dojde rozdíl mezi různejma životníma okamžikama.

Takže hodně štěstí… KOLEGOVÉ!

3× foto Jirka Dvořák, FUD UJEP