17. srpna 2012

Proti vší logice = proti logice vší!


„Četla jsem to v Oně Dnes,“ řekla tchyně a odešla do kuchyně. Ono bylo ale jedno, jestli odešla s Onou nebo s Ní, dnes nebo včera, a kdyby měla víc kusů, měla by Ony a odešla by s Onami, když by se předtím o obou Onách zmínila. Třeba by se z kuchyně vrátila bez On. Také to mohla číst ve Dnesu, případně ve Dnes, protože byl Wednesday.
V tomhle je ten náš jazyk záludný, není jak se jej chytit, je kluzký, jak už jazyk bývá.
Tak třeba o pouhá dvě písmenka je „slon“ větší než „on“. On = slon, bez něj = bez slněj. A nebo bez slonů = bez onů, 5. pádem oslovujeme, voláme slone! = one? Je-li srna jako žena a ženy jako srny a běhají-li muži za ženskými, proč ne srnci za srnskými, a proč ženušku neekvivalentuje srnuška a ženáče srnáč? Chápete logiku jazyku s tolikem zlozvyků? 
Mám kolegu, jmenuje se Švec. Nesnese, je-li o něm řeč jako o Ševci, cítí se být Švecem. Jeho žena tak není Ševcová, ale dítka švícka asi jsou, protože šívcek je všeobecně pomálu. 
Je lom, kde se láme kámen. A je slovo, které láme jazyk. Kamenolom a ... jazykolam? Pochopitelně že jazykolom! A nebo kamenolam. 
Předevčírem jsem byl groggggy (g je jednotka únavy, takže hodně; z maltského „għeja“, protože s maltou se člověk vždycky unaví) a rozhodl jsem se zaběhat si jen v duchu, duševně. A je to tu: duševní versus poševní, duše kontra pochva. Proč ne duše a poše, a nebo pochva a duchva? A vůbec – má slovo pochva něco společného s pochvalou? Pochvalen buď Ježíš Kristus. 
Když dva mají totéž, nemusí to být totéž – jednou tolik je totéžem co dvakrát tolik –, a co se jako totéž netváří, jím je: stvůra kupodivu není opakem nestvůry. 
Zaplatil-li někdo smrtí, oč na tom byl hůř oproti tomu, kdo zaplatil za totéž životem?
A cokoli, co jest deklarováno jako doživotní, je vlastně dosmrtní. Být odsouzen na doživotí znamená být odsouzen do smrti.
Klít znamená vyslovit kletbu. Mlít by mělo být mletbou, a blít bletbou, o slově hnít radši ani nemluvě… a doba nám taky blbne: běží (!) Mílovými kroky – a že Míla skutečně dělá dlouhé kroky! –, což znamená, že pokud jde, pak jde jeho skoky? Brodíte se tím stejně jako já, logikou řeči s tolikou křečí?
Volit znamená činit jak vůl, podobně jako prase když prasí, čuně čuní, kočka se kočkuje a sůl solí. Kůň umí leccos zkonit a i vlk zvlčí.  Osel když osla osloví, je důvod k oslavě a oba oslavenci – dnešním oslavencem jsou má sestra a spousta dalších Peter, všem greatuluji, jakože hodně, a ve středu měla svátek Hana; měla jej i Ghana, a se všemi Hankami a Haničkami i Ghanky a Ghaničky? – berou své proslovy doslova, stejně jako doslovy toho osla Vency, který, imochodem, patří i se svými kecy mezi několiko málo českých slov s ypsilonem po svém C, opět proti vší logice, tedy proti logice vší. A vší logika by nás věru neměla moc zajímat, pokud ovšem nejsme všichni nebo všiváci. Jakože jsme, protože kdo si všimne, ten si mne vši, a maví vší být přece chceme. Nebo ne?

Psáno pro Reflex a pro všichny.
Milé Petry,gratuluju k svátku!

Žádné komentáře:

Okomentovat