6. října 2011

Od drugdje

Dneska sloupkařím z Chorvatska. Bezdrát se tu moc nevyskytuje, ale mají tu wifitávku, na jakou u nás nenarazíte, a to nejen proto, že nemáme moře a tím pádem ani pobřeží(1), natož ostrovy.   
Z pláží tu v nepravidelných intervalech čouhají nenápadné trubky(2), které se tváří jako držáky(3) vlajek nebo slunečníků, ale ve skutečnosti jsou nejrychlejšími spojnicemi s pevninou. Skrze jednu z nich jsem nakonec i já dneska poránu(4) poslal tuhle zprávu, a předpokládám, že tuhle vychytávku aplikují i jinde než na Korčule(5), na jejímž pobřeží stojím, když jsem vám právě byl odfoukl tento(6) sloupek. 
Nevím přesně, jak to celé funguje, ale místní rybář(7) mi postup vysvětlil, a já doufám, že jsem jej(8) pochopil (i když neumím chorvatsky) a že tak máte i tento pátek(9) co číst.
Zkrátka(10) vezmete svoji myšlenku, zamnete ji v dlaních, napěchujete do některé(11) z trubek, a fouknete do ní; kdo ve škole zlobil(12), jistě si vzpomene na foukání rýžových zrnek verzatilkou. Pak je lepší trubku dlaní ucpat, aby protitlak(13) z pevniny neudělal z vaší ideje zvratek.   
Velikou výhodou celé procedury je i to, že vlastně nepotřebujete ani poštovního správce, natož kastlík(14), a zavináče tu plavou samy od sebe, ani už nikoho nezajímají.   
Stále máme Chorvatsko jako destinaci vhodnou tak akorát k vyválení těsta vlastního těla na písečné plotně(15) Jadranu, a ani delegáti nám v poznání svérázného hardwaru(16) rozhodně nejsou ku pomoci. Teprve kontaktem s místními surfaři a brausery zjistíte, že se tu prostě dějou věci(17) mezi webem a zemí, na něž přijít nám suchozemcům ještě nějakou tu sezónu potrvá(18).   
V tu dobu ale už budou Chorvati zase o pár štanglí před náma.     

(1) obala, (2) cijevi, (3) posjedniki, (4) jutrom, (5) brusle (slov.), (6) ovo, (7) ribar, (8) ga, (9) petak, (10) jednostavno, (11) neki, (12) ljut, (13) natrag tlaka, (14) kutija, (15) ploča, (16) tvrdi keramika, (17) stvari, (18) kavárna v Praze 6. 

Místní správce sítí s turistkami WAN a LAN:


Žádné komentáře:

Okomentovat