Karel

 


Máničci a androiši si teď ukroutěj hlavy údivem, ale mně se tenhle dokument vcelku líbil.

Teda až na pár detailů: chvílema je film především o paní Ivaně (vystříhat), která se neumí usmát, tváří se furt jak boží umučení a vyloženě personifikuje věkovou propast; chvílema je film jen o dceruškách (prostříhat, zejména sekvence s falešným zpíváním a blbnutím s mobilem), kterejm je evidentně úplně fuk, koho maj za tátu; aranžovaný scénky s fotkama (tenhle sentiment v žádným dokumentu o hvězdách šoubyznysu neuvidíš, namátkou si vzpomenu na Walk On the Wild Side o Cashovi, nebo nedávný dokumenty o Presleym, Lennonovi nebo Rayi Charlesovi… a s nima je – aspoň podle mě – Gott v pohodě srovnatelnej).

Naopak fakt skvělý jsou Gottovy promluvy a úvahy, včetně ta o Antichartě, skvělá je i připomínka přehlížený Vzpomínky na bratra Jana (1979), skvělej je vstup Marty Kubišové… kdyby celej film mluvil jen Gott (třeba místo paní Ivany) a k tomu běžely ty skutečně senzační a (mně) neznámý civilní filmy a videa třeba ze zkoušek nebo zákulisí, ale i netelevizní koncerty, byl bych spokojenější. Od naivního pseudoelvise přes československo-německou megastar (Lady Carneval jsem nejenže miloval, ostatně ten singl s Kouzelníkem na B-side mám furt, ale jejím zpěvem jsem co dítě bavil příbuzenstvo) dospěl v moudrýho charismatickýho barda, kterej až do posledního dne chtěl bavit, a taky že bavil.

Z čeho mi ale běhal mráz po zádech, byla jeho (asi potlačená) neschopnost kohokoli z těch, kdo mu byli nejblíž, skutečně vroucně a s láskou obejmout, dotknout se ho. A i ta objetí ostatních jeho samotnýho jsou taková ta, jako když přijedete na návštěvu k dědovi, kterýho jste od vánoc neviděli. Což se týká i jeho manželky a dětí, těch především.

Ale jsem rád, že jsem se ke zkouknutí přemluvil… a paradoxně, když dojely titulky a já z Netflixu přepnul na ČT, běžela tam blyšivá televizní estráda k jeho 70. narozeninám, a ač z roku 2009, pořád přesně v duchu těch „Karlů Gottů ve Slaném“ s šantánovýma číslama „gratulantů“ a poskakujícím baletem ČST, jako zamlada… 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak jsem si to zkusil a už mě to nebaví.

Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda (Beneše)

To za nás se bruslilo ještě skutečně, na opravdovým plastu, a ne jen virtuálně, jako teď…