Chtělo by to nechtít, ale vy bohužel furt chcete.



Já vám novinářům nerozumím. Babiš vám imrvére nadává do zkorumpovaných tupců, a jakmile se někde objeví, vystartujete jak torpéda a poskakujete kolem něj jako pejsci, posloucháte ostražitě každé slovo, vše pečlivě nahráváte, fotíte, zapisujete, a to klidně i o půlnoci nebo v neděli v sedm hodin ráno, abyste pak napsali, jak je to od Babiše srabácké, že šel položit kytky takhle ráno.

Co kdybyste se – vy rozumní a seriózní novináři (a novinářky) – domluvili, že se na Babiše prostě vyprdnete, že vám ani jako premiér, ani jako člověk nestojí za to, abyste se jím byť jen vteřinu trápili a smolili kvůli němu desítky normostran textu? Že až bude dělat něco pozitivního, co si zaslouží první stranu vašich novin a prime-time ve vašem vysílání, že mu pak svůj talent, čas, energii, nervy a prostor budete rádi věnovat?

Zapomeňte na fráze a klišé o novinářské etice, o tom, jak je vaší povinností informovat… stejně jako nereferujete, v kolik hodin šel Babiš na záchod, nemusíte referovat ani o tom, čím nasírá vás a další necelý milion vašich čtenářů a diváků, protože svým raportem o jednom hovně dáte možnost dvěma či třem milionům jiných čtenářů a diváků, aby si řekli, jak nám to ten jejich chlapík nandal. Celou tu dobu děláte – jakože profíci! – medvědí službu nám a báječnou reklamu jemu.

Poznámkou v tomhle duchu jsem dnes ráno zareagoval na post jedné z nejlepších z vás, Renaty Kalenské. Odpověděla mi, že mám číst, co mě baví. Že nikdy se všem netrefite do jejich poptávky (a že jste mimo jiné zpravodajové a zaznamenáváte události, a že když jde bývalý estébák a současný premiér zapálit svíčku na místo, kde před třiceti lety policajti pod vedením komoušů a estébáků mlátili lidi, není to zpravodajská věc? Že by byla i v případě, kdyby estébák nebyl…, atd.). A proto že je nabídka široká… ale už zapomněla dodat, že třeba Deník N nic nenutí se té poptávce podřizovat. Odpověděl jsem jí, že jsem si předplatil Deník N, abych se dočítal věci, které jinde ne, a ne abych si četl totéž, co v Blesku nebo v DNES. Mrháte svým nesporným talentem ve prospěch blbců a hajzlů, a zdůvodňujete to novinářskou etikou. Myslím tím vás všechny novináře, ne Renatu nebo redakci DN. Poskakováním kolem Babiše v sedm ráno že se stavíte na roveň těm, kteří tam jsou skutečně povinně. (Debata se dál vyvíjí, a ještě asi dlouho bude, a ve stejném duchu, jako když jsem tuhle anomálii ventiloval už kdysi, v souvislosti se Zemanem, kdy pozurážel novináře na nějaké tiskovce. Mantra o novinářské etice tehdy lítala vzduchem ze všech stran, obhajoby novinářů měly desítky lajků, do mě se pustili všichni žurnalisti, jak jen že si dovoluji…) 


Představte si tu nádhernou situaci: nějakej Babiš položí kytku na Národní, a jde pak pěšky do Národního muzea… on, Schillerová, další ministři za ANO, ochranka, policie… a nikdo, ale vůbec nikdo si jich nevšímá. Ať si nadává Babiš na čurbes na Můstku… koho to zajímá? Takhle, bez zájmu médií, dojdou až k muzeu a zmizí v něm, další exponáty mezi fosíliemi a vycpanými rybami. A novináři mezitím s radostí a pýchou sepisujou titulní články o sobotní demonstraci, a o Babišovi nebude na serverech a v pondělních seriózních novinách ani ň. A to ani v Deníku Ň.

Jenže to byste museli nechtít, a vy bohužel furt chcete.



Komentáře

  1. Je to sice hodně nasrané, Pavle, ale správné. Ovšem jediná závada: novináři si (asi z podstaty jejich mentality a etiky) vůbec, ale vůbec pozitivních věcí, událostí, hodnot,...nevšímají.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak jsem si to zkusil a už mě to nebaví.

Měšice 21. 4. 2023

Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda (Beneše)