Pavel Beneš

Pomyslná půlka prázdnin je tu. Kdo letos ještě nebyl v Chorvatsku, právě se tam chystá. Kdo nestihl Norsko, mění plány, a kdo se chce dát zarámovat, nepoletí do Austrálie. Léto je v plném proudu aut a slunce skrápí naše týly vlastním potem a břicha tukem z klobás sežraných na koupalištích a festivalech. K volnému času nedmyslitelně patří křížovka. A nebo roháček. Ideálně s tajemkou (ano, správně se píše tajeMka, neb je to tajeMné; viz Foglarovy Rychlé šípy a tajemný M). Internetová periodika tento fenomén opomíjejí, naštěstí je zde ještě portál Futurum, jehož autoři nejlépe vědí, co s volným časem. Přinášíme vám proto první ze série interaktivních křížoslovných aplikací, k nimž nepotřebujete žádný software, natož chytrý. Jediné, co potřebujete, jsou vlastní hlava (to je to, co máte nahoře) a lihová fixka. Sledujte pozorně nápovědu, a jakmile si budete alespoň trochu jisti správnou odpovědí, napište ji na displej. Vyluštěninovou tajemku si prozatím nechte pro sebe, s koncem celé sér...

Tatam(1) jsou doby, kdy filozofující příslušníci Veřejné bezpečnosti(2) sebejistě třímali v dlani bakelitové(3) sluchadlo služebního aparátu a nařizovali: „Spojte mě se soudruhem!“ nebo „Haló! To je laborka?“, stejně jako akční scény, v nichž se nažhavení milci snadno a napoprvé dovolávali svým stejně sálajícím milkám, aniž by se jim ze sluchátka ozýval onen(4) známý a přečastý signál neexistujícího čísla, případně přerušovaný tón obsazené linky. Ony plastové krámy dávno vystřídaly nejdřív mnohdy větší přístroje mobilní, později malé až mrňavé telefonečky, takoví malí(5) hlupáčkové, po nichž logicky museli přibýt na svět telefonové chytří, chytřejší a nejchytřejší. A jako jejich praprapředci hráli svou statickou roli ve vypjatých scénách černobílých příběhů, i tihle nejchytřejší mají své místo ve scénářích akčních pohádek. Nakonec – není to tak dlouho, co jsme se divili pohyblivým fotografiím na stránkách Denního věštce(6), a už víc jak rok tu máme iPad a Potterovu ságu nedávno skončen...

Na dnešním dni(1) je asi nejzajímavější to, že nebýt jej a zatmění Slunce s pásem(2) totality procházejícím Středomořím před 2311 lety, nebylo by prý lze tak snadno datovat historii antiky(3). Tak to alespoň píše nějaký vědátor na Wikipedii. Radši nedomýšlet, jak na to přišel.  Dnešek je také dnem rozeslání apoštolů(4). Nejsem nejmladší, ale tohle jsem netušil. Věrci nechť mne nebijí, ale co to ksakru znamená? Před devíti lety byl touhle dobou kterýkoli den dnem rozeslání poloročenek… nemá tam být správněji rozesmání? Moc srandy(5) si apoštolové neužili, mělo by to smysl, a překlep o jedno písmenko promineme. Věje-li dneska jižní vítr, bude velká drahota a tam(6), odkud věje, velká láce(7). Taky by dle lidového moudra(8) mělo být devět bouřek; takže každá z nich má 2:40 hodiny na to, aby se vyblbla. Ve středu večer měly holky nad Prahou generálku. Přesně před sto lety byl rozhodnutím ministra kultu(9) a vyučování Karla Stürgkha(10) výjimečně posunut začátek letních prázdnin právě n...

Tak jsem se plánovaně ocitl na místě, kde široko daleko není jediný wi-fi spot, a to ani free, ani nefree, natož hot a čehý. Onlajnově a networkově nedotčený kus Evropské unie v zemi z těch nejcivilizovanějších. A neřeknu kde, abyste se mi sem hned nenahrnuli. Ale můžete hádat: Země je na východě omývána mořem… nu, není to nic výjimečného, jen je otázkou, zda při současném stavu moří je jimi pevnina skutečně omývána… jestli by nebylo trefnější napsat, že je mořem máčena.  Protože jsem v téhle zemi zažil několik vydatných dešťů, po nichž není suché vůbec nic, troufám si tvrdit, že i ten kousek proklamované suché hranice je často mokrý až houba.  Aglomerace hlavního města leží zčásti v sousední zemi, a ani moře jí v tom nezabrání. Wifipedia uvádí, že tu žije jen 6 z 10 obyvatel, ale to je pitomost, protože celá země jich má ve skutečnosti 907847krát víc než jen šest.  A víc už napovědět nemůžu než tím, že nejvyšší kopec měří 171 metrů. O to vše ale nejde. Chtěl jsem se před...

Jsem v Dánsku, abych tu v klidu napsal jedno z mouder svý brzký knihy. Abych Odzadu naplnil zkazkou o designu v zemi, jednou z jejíchž slav je právě design, v grafickým slova smyslu reprezentovanej třeba Bo Bendixenem, protože jenom na něj jsem takhle, pár metrů od pláže Næsby Strandu a v poledním slunci skrytej po slunečníkem, schopnej si vzpomenout. Určitě jsou tu i jiný, dneska i slavnější a jistěže i šikovnější, jenže tenhle Bo je pro mě grafikem prvním z dánskejch, kterýho jsem objevil, a to ještě v minulým století — co století! V minulým tisíciletí! —, když jsme byli s Divadelní poutí na rockovým festivalu v Roskilde (1986; Van Morrison, Prettenders, Bob Geldof, Europe, my a pár desítek dalších) a pak ještě tejden v Århusu vedle na Fynu, kde ten chlápek žije. Sekal tehdá tak nějak mile neokoukatelný motivy, jednoduchý kresby, a já si je přivezl jako pohlednice i jako plakát... kde je jim dneska konec...   (Podobně spontánní a lehký kresby, byť mnohem míň veselý a optimistický...

Tak mám odpromováno... sláva to byla převeliká, asi to znáte, však se to na twitteru a facebooku v posledních týdnech termíny a hashtagy jako #statnice a #diplomka jen hemžilo(1), ba co víc, měl jsem dojem(2), že na twitteru sleduju jenom samé v tuto chvíli již čerstvé bakalářky a bakaláře nebo magistry(3) s magistryněmi, plus několik úspěšně odmaturovaných(4). Tweety některých byly obzvláště vtipné, což vzhledem k hysterii(5), která provázela letošní maturity a která provází rok(6) co rok státnice, považuji za projev báječného nadhledu, který se rozhodně neztratí.    Sešli jsme se v duchu Polední večeře(7)… ale kdybyste nás viděli, rozhodně byste neměli důvod hledat v našich činech jakoukoli biblickou podstatu. Skvadra třinácti mudrlantů(8), to je jedna fotbalová jedenáctka se dvěma náhradníky... třináctka moudrých v různých fázích(9) svých tvůrčích kariér(10), třináct ochotníků ochotných být dvakrát do roka terčem pošklebků auditoria(11) čerstvých či čerstvě prošlých adolesc...