Pavel Beneš

Určitě je tu spousta odborníků, kteří o tom vědí své, ale zároveň vidím – soudě podle lecčeho níže uvedeného –, že je tu i spousta pitomců a naivků, kteří o tom nevědí nic a o to víc se stávají obětí vlastní blbosti. Jde mi o tohle: Takřka denně mi Facebook nabídne seznam jmen, které bych mohl znát. Některé z nich skutečně znám a rád s nimi navazuji i tohle parapřátelství, a některé z nich znám řekl bych až kurva dobře, a proto jsem se s nimi naštěstí nespřátelil. A pak se tu semtam objeví jméno někoho mně hodně známého, které sice vykazuje víc či míň společných přátel, ale pod siluetární ikonkou s patkou se skrývá prázdný profil s albem o několika běžně dostupných fotografiích, vágní rubrika O MNĚ s mailem na dotyčného, který se liší od toho v mém adresáři, a zeď počmáraná plytkými neosobními frázemi typu „Moc diky za pratelstvi! Velmi si toho vazim! Preju vse hezke, at mas v zivote jen radosti! Dovolila jsem si tykat, doufam ze to neva.“ nebo „Děkuji, že mohu patřit mezi Vaše ...

V neděli 20. května 2012, v mezinárodní den stepu (1) i meteorologie, by se býval byl dožil, kdyby býval byl žil – jako že už jedenáct let nežije – svých krásných devětadevadesáti let William (2) Redington Hewlett (3), toliko mladší (4) ze slavné taneční dvojice Hewlett & Packard (5). Normálka bych mu vytiskl těch 99 svíčiček (6) na dort, ale podělala se mi tiskárna (8), tak snad jindy, třeba za rok.  K panu Hewlettovi se váže známá historka, jak byl při začátcích kariéry guru (9) nejednoho vášnivého telefonisty, Steva Jobse. Cituji ze vzpomínek pana Wiki, přeložených paní Kooklovou (13): „Mladý Steve Jobs, pak v osmi stupni, povolal do Hewlett žádosti o část pro čítač kmitočtu, že se buduje. Hewlett byl zaujatý vynalézavost Jobs a nabídl mu brigádu. Práce pak zvažoval HP (14) jedna ze společností, které obdivoval, o to mezi pár společností (Disney a Intel byly další), které byly postaveny ‚trvat, a ne jen vydělávat peníze'.“ Taky bych si přál, aby na mě někdo takhle hezk...

Je ke vzteku a k bezmocnýmu smutku vidět na „Světě knihy“ ty tisíce zbytečných titulů o ničem a vědět, že na půdě jistý ústecký fakulty umění a designu schnou a práchniví desítky mnohem lepších knih, který jejich autoři udělali s láskou a bez komerčních ambicí, a že smyslem bylo každou z těch knih pouze vydat, nikoli umožnit komukoli její přečtení, a bolí to o to víc, že v tý tmě se na prach rozpadá i moje jméno. Přijde mi to stejně krutý, jako umožnit malíři namalovat cyklus osobitých zpovědí a celý to dílo pak navždy zamknout do sklepa.

Říká se jí královská hra a platí o ní, že šachmaty dělají člověka. A přesně před patnácti lety (1) v ní na královská kolena srazil počítač DeepBlue (2) šachového velmistra Garri Kasparova. To, že dnes už o Garrim neví ani šachový svět (3), ani postsovětská politická scéna (4), natož jeho ázerbajdžánští soudruzi (5), by nás až tak trápit nemuselo. Bohužel svět zapomněl i na onoho zdárného synka méně známého tatíka DeepThought (6), kisnu postavenou v IBM. Garrimu se sice nelíbil průběh zápasu (7), zvláště pak protihráčův doping (9), a rovněž upadlo v zapomnění, že dokument Game Over (10): Kasparov and the Machine (11) naznačil, že celý zápas byl jen trikem IBM ke zvýšení cen (12) akcií. Naštěstí nezapomněl na možnost dál šoupat (13) figurama (14) po šachovnici (15), a nejeden z nás tak může ve své dlani obehrát celý svět.  Ale já mám stejně radši dámu (17).  (1) 11. května 1997 (2) deep – hluboký, blue – konzervativec (3) ChessWorld (4) založil opoziční alianci Дру...

Dělá mi ta knížka čím dál tím větší radost!  Teď se třeba nechala nominovat na cenu Czech Grand Design 2012! Ilustracemi jsou většinou výřezy z plakátů ODZADU je souborem mých textů (fejetonů, sloupků, úvah a reflexí) doplněných výhřezy z mých prací (především plakátů), recenzemi přátel (mj. Terezy Boučkové, Jiřího Suchého, Hany Pirnerové, Michala Plzáka, Štěpána Kafky či Jana Solpery ) a glosami desítek dalších Pokud jste mi někdy odpověděli na výzvu, abyste o mně něco pronesli, najdete se tam). Rozepsal jsem se o divadelních plakátech, ... ... o výstavách v Národním muzeu, ... ODZADU není mým katalogem nebo monografií, ale víc zprávou o mně jako o grafikovi, který píše, o lenochovi, který běhá či o malíři, který kreslí. Grafická úprava publikace je rovněž mým dílem, takže zde – jako spisovatel, ilustrátor, grafik, korektor a designer – totálně zpochybňuji svou zásadu, kterou se snažím leta vštěpovat svým studentům ateliéru Vizuáln...

Konečně vám to odtajnili, kluci a holky! Cupertinská junácká (iJunes) pobočka Apple pořádá letos v červenci druhý ročník tradičního tabletního tábora. Zájem je už teď, pár hodin po otevření podřadníku, obrovský (některé nedočkavé ratolestě dokonce přespaly před App-sborem), takže je pravděpodobné, že iDěti budou ve stanech namackané. A protože stejně jako loni jsou garantem programu Rychlé čipy (tak jako OS maců nesou jména kočkovitých šelem – např. 10.8 se bude jmenovat Šelma Hayek –, iOS se od verze 6 budou jmenovat Mirek, Jarka, Jindra, Červenáček a Rychlonožka), nebude nouze o napětí, nejčastěji 5 V. Appléto má svá neodolatelná kouzla. Loni si velikou oblibu získala kulinářská zábava iPhondue, co to bude letos, to organizátoři tají. Ve hře jsou Timova Cookanda, a nebo hra na Ballmera (kalifornská obdoba naší hry Na třetího, se stejnými pravidly jako iVybika). Odvážnější děcka si jistě opět vyzkoušejí seskok iPadákem, součástí budou iBobřík aj buřty. Věříme, že i leto...