Pavel Beneš

Svatopluk Byl jsem nadšenej, dojatej a spokojenej.  Nadšenej nejen ze Svatopluka; je to trapný, ale slyšel jsem je poprvý, a jestli do toho jdou furt s takovou vervou, patřej mezi rockovou špičku u nás. Kuzma (za nás famózní bubeník, s Křikem) je na basu úžasnej, a já moh – jako vždycky, když se to namane – oči nechat na bubenici, protože Petra Gasseldorferová je skvělá a mydlí do toho jedna báseň (a měla by bejt víc vidět, protože je na pódiu jednoznačně nejhezčí). Ty Sváťovo kusy jsem naposled slyšel strašně dávno, když ještě žil, a pak včera, a to bylo to nadšení. Nadšenej i z Vlasty Třešňáka, kterej nás všechny celou dobu držel v napětí a pak nezklamal. Skaláka jsem prošvih, smůla, zakecal jsem se s Placákovou v baru. A Gumový Kluky z Univerza jsem už nedal, musel jsem odjet venčit Matyldu, navíc v době, kdy měli začít (a stopro nezačali) většinou už spím. Dojatej jsem byl ze všech, s nimiž jsem mluvil, pozdravil se nebo se jen minul v nekonečnejch frontách na hnusný pivo. Je p...

Ano, je to živelní pohroma, a ano, tisíce lidí maj pech a smůlu a starost a je mi to líto. Jen mě překvapuje, jak krátká je naše paměť… bývávaly byly časy – a ještě docela nedávno – kdy platily pranostiky, jednou z nichž byla ta, jíž jsme jako děti hodně věřily, protože měla velkej vliv na první půlku letních prázdnin: „Medardova kápě – 40 dní kape.“ A že když na Medarda (8. června) kapalo, bylo skoro jistý, že prochčije celej červenec. Trávil jsem prázdniny na Šumavě, a tam když začalo pršet, tak fakt chcalo a chcalo. Źádný přeháňky nebo přepršky, ale celej červenec vytrvalej silnej déšť. Krom toho, že v srpnu pak byly houbový žně, to pro nás jinej bonus nemělo.      Jsem si jistej, že dole v údolích to dělalo stejnou paseku jako tenhle současnej déšť, a ten trvá teprve čtyři dny. Jen se o tom tehdy nepsalo, a než se k lidem dostalo oficiální přiznání, že někde nějaká povodeň spláchla jezeďákům celý pole s kukuřicí (o nějakejch domech nemluvě), bylo po dešti.  ...