Kolmo 3. srpna 2026
Dopoledne jsem se byl projet Prokopákem. Už jsem se s garminem neprděl, stejně mám odpo schůzku u nich, snad mi poraděj. Mapku jsem viděl, kiláky mi to nespočítalo. 13,54 km, vystoupáno 188 m. Prokopákem na Velkou Ohradu, ten poslední krpál už jsem tlačil, nejsem cvok, abych se v tom hicu uštval. A krom toho si furt pamatuju heslo dálkovejch běžců – jímž jsem kdysi taky byl –, totiž že „dokud nevidíš obzor, tak jdi“ , jakože neběž, ale jdi, takže tady nejeď, ale šlap, což je vlastně blbost, takže nejeď a jdi taky. Když jsem to pak sjížděl zpátky, říkal jsem si, jak rozumnej jsem byl, když jsem to vyšel. Cestou nahoru jsem našel několik švestek, pod skalou v údolí pak byly fajn svačinou. Odpo jsem byl za kamarádem v Garminu, a ten mi prozradil něco, co zásadně posune můj zážitek z navigace: ukázal mi vpravo dole takovej nenápadnej knoflík, kterým se zapíná netrasovaná vyjížďka! Jasně, že bych ho nakonec objevil i v t...