Pavel Beneš

Těšení se na ježdění po Bretani. Zatím jen z auta, ale kolo se vlastně provětralo nejvíc… cestou tam a zpátky cca 3500 kiláků na střeše auta, většinou rychlostí kolem 130 km/h.  Kolmo 2026-09-14 První vyjížďka tady. Přes Le Yaudet, a už když jsem sjížděl dolů, bylo mi jasný, že to bude vykoupený nějakým šíleným krpálem, a taky že jo. Nedalo se to vyjeté musel jsem pěšky… ale zas jsem viděl nádherný domky. Pak jsem nějak dojel do Ploulec’h, kde je nádhernej kostelík, radost posedět a porozjímat si. Z nějakýho mně neznámýho důvodu mi navigace nezaznamenala prvních sedm kiláků, ale nejsem tu kůlivá kilákům v appce, ale za zážitkama, a i tahle krátká trasa jich byla plná. Všude to tu strašně sladce voní, tipujeme borovice, i když já to dneska cítil i cestou, kdy sosna nebyla široko daleko.       Udělalo se nádherně, je modrý nebe, jestli to půjde, ještě bych si odpo někam zajel, anebo zejtra a dneska zajdem s Matyldou k moři, nakonec jsme tu i kvůli ní. Ale sjíždět ...

Necelá polovina toho, co jem tu nakreslil. V sobotu jsem kreslil od dvou poledni do osmi večer na sňatebním veselí pardubický tatérky Terezky Madejový a jejího novomanžela p. Nováka, v nádherným prostředí Hamerskýho mlejna v Českým ráji.  Neskutečně inspirující skvadra sňatebních hostí… přivlastnil jsem si trojmístný proutěný sofa stranou všeho veselení se, a ještě jsem si ani nevybalil nádobíčko, už si proti mně sedl první pár (avizovali mě před obědem jako jeden ze zlatejch hřebů oslavy), a pak se u mě střídaly dvojice a trojice úžasnejch mladejch lidí (ale ano, i několik starších párů, ba i maminka nevěsty)… jen na novomanželskej pár se nedostalo, pro samou radost z vlastního sezdání se neměli čas si ke mně za modely sednout (outěchou jim může bejt, že jsou aspoň na předsádce NAKRESLENO , když jsem je tam nakreslil na Mintmarketu v Litomyšli letos v dubnu, na základě čehož si mě taky na sobotu objednali).      Tak třeba paní (označená červeně) se nějak nemohla s...

Odpoledne maj přivézt novou myčku (protože ta „stará“ – 3 roky – se totálně podělala), tak se holt projedu dopo. Do Vraného a zpátky, jen tak, protáhnout nohy. À propos – zdravíte? Já jsem z běhání zvyklej zdravit, usmát se, povzbudit (osamozřejmým zdravení při příchodu kamkoli mezi lidi nemluvě), a s lidma na silničkách je to otevření levý dlaně (u holek nalakovaný nehty fungujou jako blinkr). Horáci se asi zdravěj jinak, protože takhle ne. Bruslařky se usmějou, ale říkám si, jestli můj rádobypovzbudivej úsměv neberou spíš jako stařeckej škleb z vyčerpání.       Když jsem byl ve Vraném, zavolali mi, že mi tu myčku vezou už teď. Škoda, mohl jsem se odpo projet víc. Ale vlastně se nechci vyčerpat, zejtra celej den budu kreslit karikatury na svatbě.  Jeřábníci vytvořili sochu koně Neskutečně tlustej převozník vyjíždí pro svou slečnu. Lom je impozantní scenérie pro nás dole; pro ty v tom domečku je to asi noční můra. Zaslouženej odpočinek. Tenhle kousek Malý Chuchl...