Pavel Beneš

Já jen, že to byl nádhernej den. Sice jsem zas nezbohat, ale dějou se horší věci… děkuju kamarádům, že se u mě sešli (a Sašovi zase za krásný fotky s nějakým starým zhroucencem), a za spoustu nádhernejch setkání s překrásnejma lidma (hlavně ta modrooká paní, pamatuješ si ji, Milane? Nebo ty blonďatý dvojčata s úplně stejně krásnou maminkou), a za bezva sousedy. A když k tomu připočtu fakt dobrý kafe, slunce a Berounku za zády, nemohlo to bejt hezčí a lepší, a doufám, že příště si to tamtéž zopakuju. Za čtvrnáct dní budu veletržit v Havelbrodě, a pak v listopadu v Knižních lázních v Mariánkách, v prosinci v Pardubicích a Litomyšli, a možná i na Knihexu (když sečtu účastnický poplatky, tak snad abych se vyprodal… ještě že mám ty CD Křiku, ty mě držej). Na to, odkud dvakrát zavanul ten silnej odér psích exkrementů, jsme nepřišli (ale já to pak cejtil ještě cestou, mezi Roblínem a Karlíkem). Jo, a nakreslit nikdo nechtěl. Časy se mění… Štastní senioři… Nakresleno se nep...

Do Zdib a přes Klecánky při vodě zpátky… … ale garmin mě fakt sere. Spustil jsem předem navolenou trasu, normálně mě navigoval, ale ujetou vzdálenost nezaznamenal, ani celou jízdu. Před každou jízdou se s tím prdím, ta komunikace v Edgi je prostě šílená.      Jináč ale hezkej výlet, od Stromovky přes lávku, tím hnusným krpálem do Bohnic (ale moc hezký výhledy), přes Čimice a Chabry do Zdib k zámku (kde jsem marně hledal svýho litografa, ale vím, že je tenhle týden pryč, tak jsem z toho nedělal vědu), a pak přes Klecany do Klecánků a při Vltavě zpátky ke Stromovce.      Setsakra se to u řeky od dob, kdy jsem tudy běhal – nejradši z Letný přes Klecánky do Řeže, to je necelá dvacka, někdy i zpátky, častejc domů vláčkem tím nádherným meandrem Vltavy mezi Řeží a Sedlcem – změnilo, tehdy ještě žádná asfaltka, pěkně po navigaci (to je pro změnu zase plavební termín), kde jsou ještě teď zbytky toho skoro neschůdnýho polygonu ze šutrů; přibylo i pár kiosků, já se tě...

Jak jsem přijel z Bretaně, zapomněl jsem změnit v mapách region, takže garmin se mi ne a ne připojit na GPS, s*al jsem se s tím první kilometr, i nějakej závodník se snažil mi s tím pomoct, ale marně. Tak teď aktualizuju mapy. Radar sice fungoval, ale zas se nějak děsně rychle vybil nebo co… a ve čtvrtek mi nějakej šizuňk ukrad za střechy nosič, to na radosti z ježdění taky nepřidá. Takže jsem jel na mobil, a při návratu měl 3 %…       No nic, dějou se horší věci.       Z Hlubočep do Černošic a k Řevnicům, a při Berounce zpátky. V tomhle počasí nádhera. Ta řeka je kouzelná, a dneska byla spousta rybářů (ten kluk v Černošicích u je zumě a tu slečnu vedle bavil, a když jsem se ho zeptal, jestli berou, říkal, že „mu spadla štika“ .       Blbý je, když ti rybáři choděj po cyklostezce a na zádech maj ty obří futrály s prutama, který nemaj vertikálně, ale nakřivo, takže před jedním jsem musel zabrzdit.      Dámy a hol...

Těšení se na ježdění po Bretani. Zatím jen z auta, ale kolo se vlastně provětralo nejvíc… cestou tam a zpátky cca 3500 kiláků na střeše auta, většinou rychlostí kolem 130 km/h.  Kolmo 2026-09-14 První vyjížďka tady. Přes Le Yaudet, a už když jsem sjížděl dolů, bylo mi jasný, že to bude vykoupený nějakým šíleným krpálem, a taky že jo. Nedalo se to vyjeté musel jsem pěšky… ale zas jsem viděl nádherný domky. Pak jsem nějak dojel do Ploulec’h, kde je nádhernej kostelík, radost posedět a porozjímat si. Z nějakýho mně neznámýho důvodu mi navigace nezaznamenala prvních sedm kiláků, ale nejsem tu kůlivá kilákům v appce, ale za zážitkama, a i tahle krátká trasa jich byla plná. Všude to tu strašně sladce voní, tipujeme borovice, i když já to dneska cítil i cestou, kdy sosna nebyla široko daleko.       Udělalo se nádherně, je modrý nebe, jestli to půjde, ještě bych si odpo někam zajel, anebo zejtra a dneska zajdem s Matyldou k moři, nakonec jsme tu i kvůli ní. Ale sjíždět ...