Zkouším malovat, ale vůbec mi to nejde
Zkouším malovat, ale vůbec mi to nejde… nutím se do nějaký spontaneity, ale furt mě to táhne k lince a následnýmu kolorování. Vlastně vůbec nevím, co malovat. A proč. A přitom bych tak strašně moc chtěl… osvobodit se od karikatury, zapomenout na přesný tvary a obrysy. Jenže krásnýho umění je kolem mě tolik, a já vždycky propadnu studu, že než blbějc, tak radši vůbec.
Teď jsem to zkusil, a je to mazanice. Úplně jsem jako malíř znecitlivěl a okoral. Malování mě zamlada bavilo, a teď mi jen chybí. Jakmile vezmu do ruky štětec, jsem úplně bezradnej. Začal jsem flekama, ale pořád něco nutí mou ruku hledat tvar, a ve výsledku je to jen blbě namalovaná hlava.
Vidím kolem sebe spoustu věcí a situací, a říkám si – bylo by fajn je namalovat. Ale nedokážu to. A nemám racionální důvod. Nejradši bych si šel lehnout a zkusil usnout.
Až se zas přemluvím, abych to zkusil, tohle přemaluju.
Docela se stydím za to, jak moc jsem neschopnej se uvolnit. Přemejšlím, kdy jsem tu schopnost bejt spontánní a malovat jen proto, že mě to baví, ztratil.

Komentáře
Okomentovat