Pavel Beneš

  Šest a půl hodiny tam (co se mohlo zpozdit, to se zpozdilo… vůbec nechápu, kdo pro Český dráhy ty grafikony sestavuje, všechny spoje se zpožděním už vyjížděj), pět zpátky. Tam ve slunci a teple (a ano, já v saku, baloňáku a šáličce, takže hic ještě před nástupem na Hlaváku), zpátky v dešti, ale s krásnou Ukrajinkou přes uličku (vlaku narvanýho k prasknutí; třikrát jsem si přesedal, vždycky se nade mnou objevil někdo s místenkou).      Ty chlapi tak nádherně hráli! A lidi mně zas tleskali, když jsem je předtím párkrát rozesmál, ačkoli jsem mluvil o tátovi, kterej bude mít ve středu první výročí. Báječná paní Floriánová mě napájela strážnickým burčákem a přikrmovala báleškama, a krasná paní Kučerová byla zase tou nejhezčí. Stálo to za tu štrapác, a děkuju za tuhle možnost! - - - - - - - - - - Tohle jsem tam říkal: Není od věci vzpomenout dnešní výročí – totiž krásný 440. narozeniny by dnes oslavila rakouská arcivévodkyně Eleonora Habsburská, a na den přesně před 1260 lety zhruba touto

Ne-li nejhezčí, tak jeden z takovejch, v litografický dílně… celej den k ruce panu Suchýmu (ano, i po pětatřiceti letech si furt vykáme).   Minulej tejden se tiskař Petr zmínil, že nemá nikoho, kdo by panu Suchýmu dneska otíral kámen, tak jsem se hnedka nabídl. Venkoncem celý ty roky si slibujeme, jak spolu uděláme nějakej projekt, tak na to dneska došlo. Tolik legrace jako dneska jsem si už dlouho neužil; furt mu to ohromně pálí, reaguje na každou nahrávku ještě lepším vtipem, a to, že je skvělej vypravěč, se dávno ví. Že je neméně bezvadnej grafik, to se ví už míň. Ale fakt že je… a vtipnej grafik, ve smyslu humoru v litografiích, žádný smutky a skepse a depky jako mnohem mladší autoři, který se tu taky často realizujou.  Celej den co chvíli přemejšlel, jak mi to „ponížení“ (jak se smíchem deklaruje to, že zrovna já mu máčím kámen… „takovej velikán a smáčí mi kámen!“) vrátit. Furt jsme se nemohli shodnout, co vlastně jsem (v týhle roli): Suchý mě nazýval „smáčitel“, Petr „máčitel“. J

Mě ta litografie zase baví!!! Vůbec nechápu, proč jsem se jí těch sedmadvacet let nevěnoval (ale jasně, že vím… kšefty, zodpovědnost, vydělat a něco uspořit, a taky věčnej problém „kam s ním“), je to úžasná neopakovatelná technika… a když mám k ruce tiskaře tak nadšenýho, jako je Petr Korbelář, je to jen čirá radost. Takže hlásím comeback!  Tyhle čerstvý Labradosti třeba nabízím za 4000 korun (vč. 10% DPH a případnýho porta), je jich na světě jen 50 a víc jich už nikdy nebude. Ale taky jsem začal dělat exlibris , abych nějak navázal na tátu, i když jako jeho ty moje mít ambice na úspěch rozhodně nemaj. Ale kdyby někdo chtěl (víc jako sběratelskou akvizici, než jako kumšt na zeď), tak 100 tisků si lze objednat za 4000 korun a 50 tisků za 3000 . Platba předem (dostanete fakturu, prosím o celou adresu), objednávky prosím na pavelbenes1960@gmail.com s případným přáním motivu nebo textu jinýho než „exlibris jméno příjmení“.  Najbrta vzadu si nevšímejte, já jsem důležitej! Labradosti, 3