Kolmo 4. září 2026

Odpoledne maj přivézt novou myčku (protože ta „stará“ – 3 roky – se totálně podělala), tak se holt projedu dopo. Do Vraného a zpátky, jen tak, protáhnout nohy.

À propos – zdravíte? Já jsem z běhání zvyklej zdravit, usmát se, povzbudit (osamozřejmým zdravení při příchodu kamkoli mezi lidi nemluvě), a s lidma na silničkách je to otevření levý dlaně (u holek nalakovaný nehty fungujou jako blinkr). Horáci se asi zdravěj jinak, protože takhle ne. Bruslařky se usmějou, ale říkám si, jestli můj rádobypovzbudivej úsměv neberou spíš jako stařeckej škleb z vyčerpání. 
     Když jsem byl ve Vraném, zavolali mi, že mi tu myčku vezou už teď. Škoda, mohl jsem se odpo projet víc. Ale vlastně se nechci vyčerpat, zejtra celej den budu kreslit karikatury na svatbě. 

Jeřábníci vytvořili sochu koně

Neskutečně tlustej převozník vyjíždí pro svou slečnu.

Lom je impozantní scenérie pro nás dole; pro ty v tom domečku je to asi noční můra.

Zaslouženej odpočinek.

Tenhle kousek Malý Chuchle je mi sympatickej

Co by asi říkal starej pan Havel na tohle skloubení nádhernýho funkcionalismu svý doby s černou nudou sarkofágu dneška…



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zas byla na půdě

Něco spolu musíme udělat

Literární večírek ve Velrybě