Pavel Beneš

Při Berounce, dokud nemrzne Za pár dní evidentně nastane okamžik, kdy kolo půjde do futrálu a mně se už nebude chtít jezdit – dokud je sucho, je to bezva, jakmile bude břečka, vlhko nebo nedejbože sníh, nikdo mě na kolo nedostane, nejsem cvok.        Dneska na pohodu, proti větru při Berounce do Černošic, a zpátky zadem z Radotína přes Chuchli. Pěkně fučelo, čapku pod helmu, kterou jsem si v úterý koupil, jsem nenašel (žena uklízela oblečení), holt jsem si musel objednat novou, přijde snad večer.      Vůbec nechápu, jak je možný, že před soutokem řek funguje ještě na území Prahy 5 ten neskutečnej bordel a čurbes mezi Vltavou a strakonickou výpadovkou. V létě to tam neskutečně páchne, teď v chladu a s holejma větvema stromů je vidět, jakej zmar a zkáza toho území tam jsou, a to tam buď bydlej nebo pracujou nějaký zoufalci, jak jsem je dneska zahlíd mezi těma zrezlejma vrakama.     O kus dál, těsně před Radotínem, zas nějaký spořílci vylejvali ...