Prezentace loga LES

Právě začala moje prezentace loga LES. (Klikněte pro zvětšení)

Liberálně ekologická strana se otevřeně hlásí k odkazu Václava Havla a já se k němu přihlásím rovněž alespoň tím, že stejně jako on teď budu číst. Ne že bych to spatra neřekl stejně, ale trvalo by to o něco déle.

Tedy dobrý den, předpokládám, že jste už všichni zaregistrovali tuto kampaň (viz obrázky na konci; k mému textu běžela slide-show), a proto se skrze ni mohu rovněž představit. Grafik a pedagog, v září loňského roku kritik loga-neloga s větvičkami, od října pak strůjce několika konceptů včetně definitivních šesti pruhů se jmenuje Pavel Beneš a jsem to já.

Na tomto logu jsem pracoval s úplně jinými pohnutkami než na kterémkoli ze svých cirka padesáti dosavadních.

Pro dnešek a pro vás jsem je shrnul do tzv. „tvůrčího šestera“.

Zaprvé jsem tak činil z ryze přátelských důvodů, což by nebylo nic výjimečného, vždycky jsem reflektoval i mé osobní vazby na klienta. Tentokrát ovšem přátelství stálo na všech možných základech, vyjma ekonomického. Krom toho nejsem, nebyl jsem a nejspíš nikdy nebudu politikem.

Zadruhé – k práci jsem se dostal tak, jak po tom touží spousta z nás: kritikou práce svého předchůdce, pohrdáním živeným vlastní ješitností.

Zatřetí – risknul jsem leccos a všechny prezentace realizoval včetně nejen svých ideálů, ale i pochybností.

Každý návrh vychvalovaný do nebes jsem zároveň cupoval všemi negativy, které jsem předpokládal slyšet z úst auditoria klienta. Bral jsem tím vítr z plachet mudrlantům a zabránil nekonečným diskuzím o malichernostech. Diskuze pak byly více o tom, proč to špatné zas tak špatné není a že „to dobré už fakt nemohlo být lepší, Pavle“.

Začtvrté: postupně se jako nejschůdnější vyjevily tři cesty, k jejichž zdolání jsem musel učinit hodně desítek zásadních kroků, a s kritiky či epigony z řad (tehdy ještě jen podporovatelů) strany jsem se nečekaně setkával na náhlých křižovatkách, z nichž jsme pokračovali buď společně, či každý svou cestou, abysme se nakonec sešli tam, kde jsme začali, totiž…

… zapáté… když jako nejschůdnější a nejliberálně-eko a logickou cestou byla ta úplně první pěšinka, na kterou jsem ukázal Kateřině Jacques v reakci na její výzvu, „ať teda navrhnu něco lepšího, když jsem tak chytrej“.

Pročež jsem zašesté – neboť kolik linek máš, tolikrát jsi grafikem – obešel celou LES, abych na konci tohoto úžasného výletu objevil jeho začátek.

Z mé hlavy to sice není, ale mluví mi z duše argumentace těch, na kterých záleží mně a jimž záleží na Liberálně ekologické straně: že je to takové to „chytrému napověz“, vyžadující nutnost otevřené hlavy, aby se s podobou loga divák snadno ztotožnil.

Lineárnost, možná přímočarost. Rovnoběžnost značící rovnost ve všech podobách. Hrany znamenající ostrost a nesmlouvavost – logo stojí pevně na zemi a roste pouze tam, kde má solidní základy.

K barevnosti řeknu, že v ní je voda i zem. A ten pěkný název odstínu – čírková modř – to je ona akorát tak velká kapka poetiky do celého jinak docela chladného konceptu.

Z mé hlavy naopak jsou tyto argumenty:

Kdo ví, že se jedná o Liberálně ekologickou stranu, sporně čitelné S si v logotypu domyslí. Ano, chce to určitou inteligenci, ale vycházím z předpokladu, že Liberálně ekologická strana není stranou pro lůzu.

Hodně času jsme strávili rozborem nesporného faktu, že logo bude vnímáno nikoli jako zkratka, ale jako podstatné jméno. Proto jsme si hned od počátku zakázali logo vnímat jako zelené. Záměrně neorganické grafické tvarosloví chce v tomto případě slovo „les“ zbavit – zjednodušeně řečeno – vůně jehličí.

Na to, jak verbálně komunikována a vnímána bude zkratka L.E.S. i celá strana, nebude ale logo mít téměř žádný vliv.

Rád bych dodal, že málokdy mám potřebu svoji práci na logu včetně vší logické logistiky takto veřejně deklarovat nebo prezentovat, nicméně – ocitl jsem se v tiskové zprávě jako bod programu a neprospěl bych, kdybych zde nebyl.

Logo se buď ujme nebo neujme. Pokud s ním souznějí ti, kdo si je přáli, plní účel alespoň identifikační. Stane-li se časem symbolem všeho, s čím Liberálně ekologická strana obsazuje své místo na politické scéně, naplní tak účely reprezentativní, ideologické či idealistické.

Toliko mé nouhau, ale pochlubím se, že všichni, na jejichž názoru mi záleželo, se mnou byli zajedno jak v nadšení, tak ve skepsi.

Abyste nebyli úplně ušetřeni tvůrčího kvasu, tak vězte, že téměř vyhrála verze s ikonickým L. Ovšem ve fázi, kdy jsme začali realizovat aplikaci loga do potřebných formátů merkantilu, jsme se sešli – i s mnohými z vás – na předvánočním soirée v Café v lese, kam přišli dva příznivci lesa v iniciativně pojednaných tričkách a nejmenovatelný šéf se do šestice znaků napodruhé zamiloval a prohlásil je za ideál své ideologie. Jako jejich duchovní otec jsem jeho volbu brzy vstřebal, zejména když se pod pruhy postavili i zastánci tzv. autoškoly.

Dnes musím uznat, že ono pominutí smyslů přišlo včas a vhod.

Toto logo víc než to druhé má totiž pro mě několik benefitů:

důraz na celou zkratku, neotřelý design mezi partajemi, dynamiku s pevným základem, vizuální zapamatovatelnost se snadnou aplikací kamkoli, možnosti animace a v neposlední řadě fakt spontánního vzniku.

Logo samozřejmě vyvolá spoustu interpretací, ale je to lepší, než kdyby zůstalo nepovšimnuto. Tyto dvě parodie mne nemohly nenapadnout, stejně jako parodie kampaně v mém úvodu. Radši se logu smát, než nad ním brečet.

Přeji vám, abyste se za logo a za vše, co chce reprezentovat, nemuseli stydět, a logu přeji, aby s politiky a politology vedlo jen smysluplné dialogy.

Všem děkuji za pozornost a těm, kteří mě do toho namočili, za možnost se v LESe zalogovat.

(Prezentace loga LES proběhla v rámci Ustavujícího sněmu Liberálně ekologické strany 16. února 2014 v Národní technické knihovně. Děkuji paní Heřmanové za skvělé technické podmínky a Petru Vídeňskému za technickou spolupráci.)