Měšice 21. 4. 2023

Objednal jsem teplo a slunce.







Tak jsme se tu sešli, na den Saš, Selm, Želislav a Abelardů… na Světovej den kreativity a inovací, Den čaje, Den kešu v čokoládě a Dne, kdy i buldoci jsou hezcí… ano, nejen labráci, i placatý tlamy maj svůj den –  Bulldogs Are Beautiful Day, a nemyslí se tím Sandra Buldok.
Mám radost, že tu jste. Milí psi…

První Labradosti jsou už vlastně minulost. Vyšly v roce 2020, tehdy jsem vůbec netušil, že už za pár měsíců zlomím svý zatvrzelý odmítání mít dalšího psa, a loni v lednu přibyvší Matylda asi nejen mně nejen život změnila, ale hlavně obohatila. Přestože je to poměrně často dost velká starost, na kterou jsem za těch devět let bez psa rychle zapomněl, tak je to především nesmírná radost, i když na leccos radši zapomeňme, počínaje třeba jí způsobeným otřesem mýho mozku loni v listopadu, kdy jsem nad ránem uklouz po jejích blitkách, přes následně nadvakrát zlomený pravý hlezno, když si mě omotala vodítkem kolem kotníku a vydala se pryč, až třeba po sežraný a většinou zas vyblitý moje fusekle, Bářino kalhotky, vlastní hračku či Betynčin AirPod a tak dál, však to znáte…
Tyhle labradosti měly bejt mixem těch předchozích z Malý Skály a těch, co tu vidíte. Naštěstí se sem vešla jen půlka, takže tu dneska vidíte jen samý novinky. 
I když teda samozřejmě všechno, co tu visí, dávno znáte, přeci jen – jsou to špeky, kvůli kterejm se furt jezdí po světovejch muzeích a galeriích. Rozdíl je jen v tom, že takhle by je namalovali psi. Ty původní jsou ale taky k mání, maj je u pokladny a lze se v nich přehrabovat jak v elpíčkách v antikvariátu.
Určitě jste už někdy slyšeli, nebo dokonce zažili něco jako autorský čtení. Když si prozajk nebo poeta umane předvíst, jak svý dílo interpretuje autor/lomítko/autorka. Většinou vybere nějakou zásadní kapitolu či nejniternější veršovánku, a tu pak citlivě přednese, tak, jak si ji četl/lomítko/četla už mnohokrát před odevzdáním rukopisu, taková privátní one-man/lomítko/one-woman show, jen s tím rozdílem, že místo zrcadla na něj/lomítko/ni koukáte vy. Stará věc.
Ovšem vy dneska – ač jste dozajista cestou sem vůbec netušili – máte šanci bejt účástníkama světový premiéry!
Já totiž teď speciálně pro vás a pro tenhle okamžik vezmu do ruky tuhle knížku, která je jednak výsledkem deseti let spolupráce s Pomocnýma tlapkama, partou, co cvičí asistenční psy, a jednak základem toho, co tu visí, a ve který je leccos, co tu taky viset mělo, ale nevisí, protože se to sem – jak bylo řečeno dřív – naštěstí nevešlo. Naštěstí proto, že byste odsud pak odcházeli už tak strašně moc napumpovaný mým ohromujícím humorem a mejma vtipama a mou šikovností a mou kreativitou a mým sex-apelem, že by se vám pak cestou mohlo něco stát, jak byste byli zblblí a zmámený.
A s tou knížkou v ruce teď, tady a pro vás uspořádám PRVNÍ AUTORSKÝ PROHLÍŽENÍ OBRÁZKOVÝ KNIHY NA SVĚTĚ! 
Zklidněte svou mysl, zhluboka dejchejte – ideálně do břicha, aby se vám nezatočila hlava –, vezměte se třeba za ruce nebo kolem ramen, hlavama spočiňte na rameni po pravý ruce, a soustřeďme se, začínáme.

Autorský prohlížení netrvalo ani pět minut, zrychlil jsem to.




Doufám, že jste prožili stejně zajímavý chvíle jako já, a o to šlo. Zažít nirvánu, zvlášť když je narváno, z čehož mám taky radost, i když teda… no, pozval jsem asi tisíc lidí, takže zas tak velká sláva to není.
Ale vem to déšť a já bych teď rád předal slovo Rostislavu Křivánkovi, mýmu kolegovi z reklamek na konci minulýho tisíciletí, jinak ale českýho spisovatele, dramatika, básníka, libretistu a novináře, jak o něm někdo píše na wikipedii, a je to asi jediný heslo, kde je někdo popisovanej formou historickýho prézensu, takže nikdy nebude konec… to se tak někdo uměl narodit.
Vám děkuju za pozornost, za mě je to všechno, tleskejte až úplně na konci, všemu dohromady.
- - - - - - - - - - - - -
Vzápětí promluvil již zmíněnej Rosťa Křivánek. Mluvil skvěle, protože jen o mně, nešetřil mě, leccos mi připomněl, a narozdíl ode mě mluvil spatra, a pomáhal si těmahle poznámkama.

Já to obdivuju, mluvit spatra jen podle poznámek. Stopro bych se zamotal…
A teď ostatní fotky. Něco fotila Iveta Kameníková z CVČ, něco Hynek Fetterle, Káťa a Martin Bursíkovi, Radka a Rosťa Křivánkovi, František Tomík, Jindra Kovaříková…






Marek Brodský s Dagmar Zelenkovou (takhle dopředu to fotku dává blog, já bych ti to, Marku, nikdy neudělal).


To šedý vlevo je hlava Jirky Barty.


S Mílou Čejkou a Dagmar Fialovou.


Hovořím a jsem neskutečně vtipnej.


Martin Bursík potřebuje něco vysvětlit. Rád se toho ujímám.


„Ano, jsem levák. Myslel jsem, že to víš.“


Martin Bursík se modlí, ať dělám dál a víc.


Společná modlitba.


Bursíkovi. Nemůžu si pomoct, ale Naomi vypadá jak z toho Vermeerova obrazu Dívky s perlou.


Stáňa Krninská kvůli těm mejm blbinám přijela na otočku až z Jindřichova Hradce!!! Byli tací, kterým bylo zatěžko přijet z Prahy… :-) 


Ještě než to začalo…


V obležení fanoušků.


Koukaj a nevěřej svejm uším.


Demonstrace „nevhodné“ karikatury ode mne.


Radka Křivánková přemejšlí, zda koupit k televizi Buonarottiho, nebo Gaugina.


Barborka venčí Matyldu spolu se Stáňou Krninskou.


Čtu sám sebe a Regina Rösslerová, René Hradecký, Zuzka Tichá, Dan Tichý a Libor Lípa ani nedutaj.


Vtipně pojatá stojka před vchod.


Vzadu za Honzou Fišerem se culí Zuzka Bartová (Zintlová)m vpravo Jindra Kovaříková.


Radka Křivánková ještě neví, že za chvilku knížku nafasuje za to, co o mně řekl její choť.


Demonstrace spávně pojaté karikatury (Štěpán Mareš).


Picassa, Muncha, Signaca nebo Matisse? To je dilema…


Rosťa pomalu končí. Byl skvělej.



Rosťa Křivánek je ten pán v černým, co vypadá jako herec z Dánska.

































Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak jsem si to zkusil a už mě to nebaví.

Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda (Beneše)